Bibliometrie

V dnešním světě se Bibliometrie stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už díky svému vlivu na společnost, historickému významu, vlivu na populární kulturu nebo důležitosti v akademické oblasti, Bibliometrie upoutal pozornost širokého publika. V průběhu let podnítil debaty, vyvolal výzkum a dal vzniknout různým teoriím, které se pokoušejí vysvětlit jeho roli a význam v různých kontextech. V tomto článku podrobně prozkoumáme Bibliometrie a pokusíme se pochopit jeho různé aspekty a jeho hluboký dopad na moderní svět.

Bibliometrie je vědní disciplína zabývající se měřením a kvantitativní analýzou dokumentů komunikujících vědecké poznatky.

Zakladateli bibliometrie jsou F. J. Cole a N. B. Eales, kteří v roce 1917 publikovali práci Statistická analýza literatury. Analyzovali v ní literaturu zabývající se anatomií publikovanou od roku 1573 do roku 1860. V roce 1923 bývalý knihovník Britského patentového úřadu E. Wyndham Hulme statisticky analyzoval historii vědy. V roce 1927 P. L. K. Gross a E. M. Gross publikovali studii, ve které spočítali a analyzovali citace k článkům v chemických časopisech. Byla to první studie tohoto druhu a díky ní byly položeny základy citační analýzy. Bradfordova práce o rozdělení článků mezi časopisy Applied Goephysics a Publication Research vedla k odvození Bradfordova zákona rozptylu.

Samostatný pojem bibliometrie zavedl až roku 1969 Alan Pritchard, do té doby se používal termín statistická bibliografie.

Problémy zkoumané bibliometrií

Odkazy

Literatura

  • Dušan Katuščák, Marta Matthaeidesová, Marta Nováková: Informačná výchova. Terminologický a výkladový slovník. Bratislava, Slovenské pedagogické nakladateľstvo 1998

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bibliometria na slovenské Wikipedii.


Související články

Externí odkazy