V dnešním světě se Bildungsroman stal tématem zájmu, které vyvolává debaty a diskuse v různých oblastech. Postupem času získal Bildungsroman ve společnosti význam a jeho dopad byl zaznamenán v různých aspektech každodenního života. Od svého vzniku až do současnosti prošel Bildungsroman významnými proměnami, které poznamenaly jeho vývoj a vývoj. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Bildungsroman, analyzujeme jeho vliv v různých kontextech a prozkoumáme jeho význam v současném světě.
Bildungsroman (německy „román formování“) je žánr románu, pojednávající o duchovním, psychologickém či společenském rozvoji hrdiny románu (zejm. ve fázi přechodu z dítěte na dospělého). Je většinou určen dětem či dospívajícím. Témata bildungsromanů jsou dnes často používána ve filmech.
Knihy žánru bildungsromanu většinou obsahují následující prvky:
Mnoho jiných literárních žánrů obsahuje často prvky bildungsromanu, například díla s vojenskou tematikou často popisují příchod nového rekruta a jeho křest ohněm, stejně tak knihy žánru fantasy často obsahují mladé postavy, prožívající přechod z dítěte na dospělého. Tento proces je také často ztvárňován ve hrách na hrdiny.
V užším smyslu vzniká bildungsroman v německém osvícenství. Za první příklad bývá považován Wielandův Agathon z roku 1766. Prototypem žánru se pak stala Goetheho Viléma Meistera léta učednická, jehož hrdina usiluje o rovnocenné pozvednutí těla a ducha.
Příkladem bildungsromanu mohou být dále díla Emil, čili o výchově od Rousseaua, Petr Camenzind od Hermanna Hesse, řada románů od Charlese Dickense (Mikuláš Nickleby, David Copperfield, Nadějné vyhlídky) či Joyceův Portrét umělce v jinošských letech.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bildungsroman na anglické Wikipedii.