Bovec
Tento článek se bude zabývat tématem Bovec, problémem, který má v dnešní společnosti velký význam. Bovec vzbudil velký zájem a debatu v různých oblastech, od akademické oblasti po politickou a sociální oblast. Tato problematika má velkou složitost a rozmanitost přístupů, které vyžadují hlubokou a vyčerpávající analýzu. V tomto článku budou zkoumány různé perspektivy, kontextualizující Bovec v jeho historickém a kulturním rámci a také zkoumání jeho vlivu na různé aspekty každodenního života. Očekává se, že tento článek přispěje k pochopení a reflexi Bovec a nabídne komplexní a kritickou vizi tohoto tématu, které je dnes velmi důležité.
| Bovec | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°20′16″ s. š., 13°33′8″ v. d. |
| Nadmořská výška | 434 m n. m. |
| Stát |  Slovinsko |
| Region | Gorický region |
| Občina | Bovec |
  Bovec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 367,3 km² |
| Počet obyvatel | 1 612 (občina 3 138, 2002) |
| Hustota zalidnění | 4,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Oficiální web | obcina |
| Telefonní předvolba | 386 05 |
| PSČ | 5230 |
| Označení vozidel | GO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bovec (italsky Plezzo, německy Flitsch) je jméno nejen města, ale také územně-správní jednotky, občiny v Gorickém regionu na severozápadě Slovinska.
Historie a současnost
První písemná zmínka pochází z roku 1192. Oblast byla chvíli součástí Benátské republiky, poté s výjimkou let 1809 až 1813 byla až do konce první světové války součástí habsburské monarchie. V dobách monarchie bylo město součástí Rakouského přímoří a bylo silně ovlivněno německou kulturou. Mnoho místních přednostně užívalo němčinu jako jazyk každodenní komunikace. V roce 1918 byla oblast obsazena italskou armádou a v roce 1920 oficiálně připojena k Itálii. V letech 1922 až 1943 byla oblast a její obyvatelstvo násilně poitalšťovány. Do Jugoslávie proto odešli někteří místní obyvatelé, ale zformoval se zde i podzemní protifašistický odboj. V letech 1943 až 1945 byla oblast okupována říšskoněmeckou brannou mocí. Po květnu 1945 byl Bovec součástí anglo-amerického okupačního pásma. V období června 1945 až září 1947 byla oblast součástí zóny A, demarkační linie probíhala několik kilometrů na východ od města. V září 1947 přiřkla Pařížská mírová smlouva území Jugoslávii, respektive Slovinsku, jež bylo jednou z jugoslávských republik. V roce 1951 získal Bovec status města. Po rozpadu SFRJ v roce 1991 se město stalo součástí samostatného Slovinska.
V roce 1976 bylo město silně poškozeno zemětřesením.
Nedaleko Bovce se nacházejí Velika korita, asi 750 m dlouhá a 15 m hluboká soutěska na řece Soče.
Nedaleho města se rovněž nachází nejmohutnější slovinský vodopád Boka na stejnojmenné říčce.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bovec na slovinské Wikipedii a Bovec na anglické Wikipedii.
- ↑ Statistični urad Republike Slovenije. Population by age groups and sex - total, settlements, Slovenia, 2002 Census . 2007 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BERNARDOVÁ ELIŠKA, Pšenička Jan. Smaragdová Soča s pohnutou minulostí. Země světa. 1.6.2023, roč. 22, čís. 6, s. 16–25. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bovec na Wikimedia Commons - (slovinsky)(anglicky)(italsky)(maďarsky)(německy)(francouzsky) Bovec: Doline Navdiha
