Brestlitevská unie
V dnešním světě si Brestlitevská unie získal velkou relevanci a zájem. Existuje mnoho výzkumů a diskusí, které se točí kolem Brestlitevská unie, protože jeho dopad pokrývá různé aspekty společnosti. Jak na osobní, tak na kolektivní úrovni se Brestlitevská unie stal opakujícím se tématem konverzací a středobodem pozornosti. Je velmi důležité porozumět a analyzovat Brestlitevská unie z různých perspektiv, abychom získali úplný obrázek o jeho dosahu a vlivu. Proto je důležité věnovat se tématu Brestlitevská unie podrobně a objektivně, abyste přispěli k diskusi a obohatili znalosti o tomto tématu.
Brestlitevská (Brestská) unie byla unie pravoslavné a katolické církve, na niž přistoupili pravoslavní biskupové v Brestu Litevském, kteří vyslali jako své delegáty biskupy Cyrila Terleckého z Lucka a Hipace Poceje z Vladimiru.
Historie
Papež Klement VIII. přijal návrh unie a 23. prosince 1595 vydal bulu Magnus Dominus et laudabilis nimis, ve které zaručil sjednoceným pravoslavným východní liturgii ve staroslověnském jazyku, stávající církevní organizaci (právem metropolity zůstalo jmenovat sufragánní biskupy), používání juliánského kalendáře, za podmínky, že uznají papeže za hlavu církve a přijmou veškerou katolickou věrouku. Synoda svolaná v Brestu Litevském v kostele sv. Mikuláše tuto unii dne 9. října 1596 slavnostně přijala. Uskutečnila se však i antisynoda, která ji odmítla. Střety vyvrcholily umučením polockého arcibiskupa Josafata Kunceviče v roce 1623.
Odkazy
Literatura
- (slovensky) Kumor Boleslav, Cirkevné dejiny 5. Novovek: rozkol v západnom kresťanstve, Levoča, Polypress 2002, 306-317. ISBN 80-88704-51-0
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brestlitevská unie na Wikimedia Commons
