Brněnská vrchovina
V tomto článku podrobně prozkoumáme téma Brněnská vrchovina, které bylo předmětem studia a zájmu v různých oblastech znalostí. Brněnská vrchovina upoutal pozornost vědců, odborníků i široké veřejnosti díky své relevanci a vlivu na klíčové aspekty naší současné společnosti. Od svého dopadu na zdraví, životní prostředí, politiku, ekonomiku, kulturu až po svou roli v historii a lidském rozvoji se Brněnská vrchovina stal ústředním tématem debat a úvah v dnešním světě. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a dimenze Brněnská vrchovina s cílem nabídnout komplexní a dobře podloženou vizi tohoto velmi relevantního tématu.
| Brněnská vrchovina | |
|---|---|
 Drahanská vrchovina u Protivanova | |
| Nejvyšší bod | 735 m n. m. (Skalky) |
| Nadřazená jednotka | Česko-moravská subprovincie |
| Sousední jednotky | Českomoravská vrchovina, Východočeská tabule, Orlická oblast, Jesenická oblast, Západní Vněkarpatské sníženiny |
| Podřazené jednotky | Boskovická brázda, Bobravská vrchovina, Drahanská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Brněnská vrchovina na mapě Česka | |
 | |
| Horniny | vápenec |
| Povodí | Svitava |
| Souřadnice | 49°18′36″ s. š., 16°28′12″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brněnská vrchovina je geomorfologická oblast na střední a jižní Moravě. Leží především severně, zčásti západně a jihozápadně od Brna. Je to soustava vrchovin, pahorkatin a brázd z vyvřelin brněnského masivu, dále devonských, spodnokarbonských a permokarbonských sedimentů, ve sníženinách též s miocenními uloženinami.
Patří pod Česko-moravskou subprovincii. Dělí se na 3 celky, z nichž turisticky nejpřitažlivější je Drahanská vrchovina, ve které leží Moravský kras. Dalšími celky jsou Bobravská vrchovina a Boskovická brázda. Nejvyšším vrcholem Brněnské vrchoviny jsou Skalky (735 m n. m.).
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brněnská vrchovina na Wikimedia Commons
