V dnešním článku prozkoumáme, jaký vliv má Bucharský chanát na naše životy. Ať už svým vlivem na populární kulturu, svou relevanci ve vědecké oblasti nebo svým významem v historii, Bucharský chanát zanechal ve společnosti nesmazatelnou stopu. V celém textu budeme zkoumat různé aspekty související s Bucharský chanát, od jeho počátků až po jeho vývoj v současnosti, s cílem pochopit jeho význam a dopad v dnešním světě. Kromě toho se ponoříme do různých pohledů a názorů na Bucharský chanát a analyzujeme její význam z různých a obohacujících perspektiv. Připojte se k nám na této fascinující cestě za vlivem Bucharský chanát na naši realitu!
Bucharský chanát خانات بخارا
| |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||
Vznik
|
|||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||
|
Bucharský chanát byl sunnitský muslimský stát ve Střední Asii. Zformován byl v 16. století uzbeckou dynastií Šejbanovců, se Samarkandem jako hlavním městem, a ležel na území dnešního Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Kazachstánu. Zemi roku 1500 dobyl chán Šejbání Muhammed, člen Zlaté hordy s kořeny mezi Volhou a Aralským jezerem, který porazil Temerlánovy nástupce. Největšího územního rozmachu stát dosáhl za vlády Abdulláha II. (1577–1598). Poté se vlády ujala dynastie Aštarchánovců (1598–1737). V roce 1740 Bucharsko dobyl íránský šáh Nádir-šáh, což lze považovat za faktický konec nezávislého státu. Ten lze klást i k roku 1747, kdy moc převzali Manghítovci, uznávající svrchovanost Osmanské říše, či k roku 1785, kdy chanát přejmenoval Ma'súm na bucharský emirát. Dalším možným koncem Bucharska je rok 1868, kdy emír Muzaffaruddín (vládl 1860–1882) vojensky prohrál s Rusy (zejm. porážka u Irdžáru na Syr-Darji 20. května 1866 a u Samarkandu 13. května 1868) a Bucharsko se stalo vazalem Ruské říše. V roce 1920 vládnoucího emíra svrhlo povstání a byla vyhlášena Bucharská lidová sovětská republika.