V dnešním světě se Nakšbandíja stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Od svého vlivu na společnost až po vliv na osobní úrovni, Nakšbandíja vyvolal nekonečné debaty a výzkumy, které se snaží pochopit jeho skutečný význam a rozsah. S pokrokem technologie a globalizace nabyla Nakšbandíja ještě větší relevance a vyvolala debaty a úvahy v různých oblastech, jako je politika, ekonomika, kultura a životní prostředí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Nakšbandíja, analyzujeme jeho význam dnes a jeho budoucí projekci.
Nakšbandíja je jedna z nejvýznamnějších větví islámských, resp. súfijských bratrstev (taríka). Bratrstvo založil v roce 1380 Bahá ad-Dín Nakšband. Příslušníci nakšbandíje byli zastánci hanífovského mazhabu.
V 16. století se nakšbandíja začala rozšiřovat ze střední Asie dále do různých částí Asie jako Číny či Indie. V 18. století se nakšbandíja uchytila na Kavkaze, mimo jiné i v Čečensku. Dnes má nakšbandíja vícero menších větví a její stoupenci jsou k nalezení na mnoha místech světa.