V dnešním světě je Burušaskí téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Od politiky po módu se toto téma stalo nevyhnutelným bodem konverzace. Jeho dopad vyvolal debaty, kontroverze a významné změny ve společnosti. V tomto článku se blíže podíváme na to, jak Burušaskí ovlivnil a označil před a po v našem způsobu myšlení a jednání. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory, které na toto téma existují, a také jeho relevanci dnes.
Burušaskí | |
---|---|
Rozšíření | severní Pákistán |
Počet mluvčích | asi 100 000 |
Klasifikace | |
Písmo | Urdu orthography a latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | bsk |
Ethnologue | bsk |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Burušaskí neboli chadžuná je izolovaný jazyk, kterým mluví Hunzové (také zvaní Burúšové) v horských údolích pohoří Karákóram.
Původ jazyka je dosud záhadou. Používání dvacítkové početní soustavy a ergativu má s burušaskí společné baskičtina, takže se uvažuje o společných kořenech, sahajících do doby před deseti tisíci lety. Existuje teorie o Dené-kavkazské jazykové rodině, kam patří kromě burušaskí a jazyka Basků také čínština, adygejština, ketština na Sibiři a severoamerické jazyky na-dené. Jiní vědci odvozují původ burušaskí od jazyka starověkých Frygů.
Podstatná jména mají v burušaskí čtyři rody: mužský, ženský, střední pro zvířata a věci a čtvrtý rod je určen pro abstraktní pojmy. Od indoevropských jazyků se liší používáním přivlastňovacích předpon. Jazyk má 38 forem množného čísla.
Každé ze tří údolí — Hunza, Nágar a Veršikvár (zvané také Jasin) — má vlastní dialekt.
Burušaskí nemá vlastní písmo, k zápisu se obvykle používá urdská abeceda.
Burušaskí | Česky |
han | jeden |
altó | dva |
isko | tři |
waltó | čtyři |
čindó | pět |
mishindo | šest |
thaló | sedm |
altámbo | osm |
hunchó | devět |
tóorumo' | deset |