V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Camille Flammarion a vše, co obnáší. Od jeho počátků až po jeho současnost se ponoříme do podrobné analýzy tohoto tématu, které zaujalo odborníky i nadšence. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu budeme zkoumat různé aspekty související s Camille Flammarion, od jeho dopadu na společnost až po jeho vliv na různé studijní obory. Stejně tak se budeme snažit porozumět jeho historickému významu a jeho možnému vývoji v budoucnosti. V konečném důsledku si tento článek klade za cíl poskytnout komplexní pohled na Camille Flammarion a nabídnout obohacující a poučnou perspektivu pro všechny, kteří se zajímají hlouběji do tohoto tématu.
Nicolas Camille Flammarion | |
---|---|
Nicolas Camille Flammarion (1883) | |
Rodné jméno | Nicolas Camille Flammarion |
Narození | 26. února 1842 Val-de-Meuse |
Úmrtí | 3. června 1925 (ve věku 83 let) Juvisy-sur-Orge |
Místo pohřbení | Park Camillea Flammariona (48°41′36″ s. š., 2°22′21″ v. d.) |
Povolání | astronom, spisovatel, balonář a autor sci-fi |
Alma mater | seminary of Langres (do 1856) Association polytechnique |
Témata | astronomie |
Významná díla | Koprník a soustava světová |
Ocenění | Montyonova cena (1880) rytíř Řádu čestné legie (1881) Cena Julese Janssena (1897) důstojník Řádu čestné legie (1912) komandér Řádu čestné legie (1922) |
Manžel(ka) | Sylvie Pétiaux (1874–1919) Gabrielle Renaudotová Flammarionová (1919–1925) |
Rodiče | Jules Flammarion a Françoise Lomonová |
Příbuzní | Berthe Flammarionová, Ernest Flammarion a Anne-Marie Flammarionová (sourozenci) Jean Vaillant (synovec) |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nicolas Camille Flammarion (26. února 1842 Montigny-le-Roi – 3. června 1925 Juvisy-sur-Orge) byl francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel.
Šlo o žáka pařížské hvězdárny, který se jako jeden z prvních zasadil svými díly o popularizaci vědy, a to nejen astronomie, ale také například meteorologie či geologie. Většina jeho děl byla záhy po francouzském vydání přeložena do češtiny, Flammarion se dokonce stal na nějaký čas jedním z nejpřekládanějších autorů do češtiny (většinu jeho spisů do češtiny přeložil literární a divadelní kritik Jindřich Vodák). Dvě okolnosti však zapříčinily, že na něj vědecká obec téměř zanevřela (zmínka o něm se již neobjevuje ani v současné Všeobecné encyklopedii Diderot). Tou první byly jeho fantastické romány, které zpracovával podobně jako svá vědecká díla, a protože se sám nikdy nepovažoval za spisovatele, nedokázal či nechtěl přísně oddělovat své fantastické romány od vědeckých děl. Druhou okolností, jež vedla téměř k zatracení jeho jména i díla, byl jeho zájem o posmrtný život a projevy duše; tomuto vědeckému bádání se ke konci života věnoval se stejnou vervou jako bádání přírodovědeckým dříve.
Byl neobyčejně nadaný od svého zrození. V pěti a půl letech uměl číst a psát, v deseti letech začal studovat latinu, v patnácti letech napsal své první dílo Cosmogonie universale, přírodopisnou studii o původu světa. Ve svých devatenácti napsal svoji první tištěnou knihu O mnohosti světů obydlených, která již dosáhla čtenářského úspěchu a byla přeložena do téměř všech evropských jazyků. Nesmírně aktivní byl nejen ve své astronomické literární tvorbě, kterou probudil zájem o astronomii i u lidových vrstev. Ve svých dvaceti letech se stal pomocným počtářem v Bureau des Longitudes, o tři roky později vědeckým spolupracovníkem redakcí Cosmos, Magasin pittoresque a Siecle. Od roku 1882 ředitelem hvězdárny v Juvisy u Paříže (kde o 43 let později zemřel), ve stejném roce založil „Měsíčnou revui astronomie, meteorologie a fysiky zeměkoule“. V roce 1887 založil Francouzskou astronomickou společnost (Hvězdářský spolek francouzský). Jeho žákem byl český popularizátor astronomie Artur Kraus. Do okruhu jeho přátel patřil i český malíř Alfons Mucha.
Jako první navrhl jména měsíců Triton pro Neptun a Amalthea pro Jupiter, i když byla oficiálně přijata až později.