Charles de Coster
Dnes je Charles de Coster téma, které je v dnešní společnosti velmi aktuální a zajímavé. Stále více lidí se zapojuje a zajímá se o Charles de Coster, hledají informace, názory a rady o něm. V tomto článku prozkoumáme téma Charles de Coster do hloubky, analyzujeme jeho různé aspekty a nabídneme komplexní přístup, který čtenářům umožní lépe porozumět jeho důležitosti a důsledkům. Od svého vzniku až po dnešní dopad je Charles de Coster tématem, které nenechává nikoho lhostejným, a doufáme, že prostřednictvím tohoto článku poskytneme širokou a podrobnou vizi, která pomůže obohatit znalosti a porozumění tomuto tématu.
| Charles de Coster | |
|---|---|
 Charles de Coster | |
| Rodné jméno | Charles-Theodore-Henri De Coster |
| Narození | 20. srpna 1827 Mnichov |
| Úmrtí | 7. května 1879 (ve věku 51 let) Ixelles |
| Místo pohřbení | Ixelleský hřbitov |
| Významná díla | Čtení o Ulenspiegelovi, o jeho rekovných, veselých a slavných příhodách a o Lammovi Goedzakovi v zemi Flanderské a jinde |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Plné texty děl na Projektu Gutenberg | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charles-Theodore-Henri De Coster (20. srpen 1827, Mnichov – 7. květen 1879, Ixelles) byl belgický, francouzsky píšící spisovatel. Jeho nejznámějším dílem je Čtení o Ulenspiegelovi, o jeho rekovných, veselých a slavných příhodách a o Lammovi Goedzakovi v zemi Flanderské a jinde z roku 1867, v Česku vydané jako Pověst o Ulenspieglovi.
Život
Narodil se v Mnichově vlámskému otci a valonské matce. Rodina se záhy přestěhovala do Bruselu. Tam Charles de Coster vyrůstal a získal první pracovní pozici jako bankovní úředník. Později (od roku 1850) studoval na Université libre de Bruxelles. Liberální, demokratické a proticírkevní prostředí na univerzitě natrvalo ovlivnilo názory a postoje mladého studenta.
Po ukončení studia pracoval nejprve jako novinář. V letech 1860–1864 se stal sekretářem Královské komise pro zveřejňování starých zákonů a nařízení. V archivech načerpal rozsáhlé znalosti o dějinách čarodějnictví a čarodějnických procesech. Znalosti posléze využil v některých svých románech. V té době pobýval v Bruselu, v exilu, francouzský revolucionář a představitel utopického socialismu Auguste Blanqui. Jeho spolubojovník, poručík a doktor medicíny Louis Watteau, poskytl de Costerovi cenné poznámky o různých projevech náboženského fanatismu v historii. Z nich pak de Coster vycházel při práci archiváře i spisovatele.
De Coster byl jednou málem nucen hájit čest rodiny se zbraní v ruce. Důstojník André Van Sprang se snažil podvodným sňatkem s jeho o čtyři roky mladší sestrou Caroline vetřít do rodiny a ohrozit její zájmy. Charles de Coster ho vyzval na souboj, ke kterému ale nedošlo kvůli sporu o volbu zbraní. Jeho sok, důstojník, navrhoval šavle, de Coster, vzhledem ke svému civilnímu povolání, pistole. De Costerovými svědky měli být dánský malíř Poul Hagelstein a novinář listu L'Indépendance Camille Berru, který byl později nahrazen belgickým malířem Edmondem De Schampheleerem. Případu se ujala vojenská komise, která rozhodla ve prospěch de Costera, a kapitán Van Sprang byl propuštěn z armády.
V roce 1870 se de Coster stal profesorem obecné historie a francouzské literatury na vojenské akademii. Práce státního zaměstnance, o kterou usiloval několik let, ale příliš nevynášela a často se nacházel ve finančních potížích.
Zemřel v květnu roku 1879 v Ixelles a je pohřben na místním hřbitově. Spisovatelův pomník vznikl v roce 1894 podle návrhu architekta Franze De Vestela se sochou od Charlese Samuela a je umístěn v blízkosti rybníků v Ixelles.
Dílo
Zajímal se o historii, literaturu a poezii a ve svých dvaceti letech, ještě než vstoupil na univerzitu, se stal jedním se zakladatelů malého literárního klubu Les Joyeux (Veselí).
Jako básník debutoval v Revue trimestrielle, která byla založena v roce 1854, a první prózu uveřejnil v časopisu Uylenspiegel, se kterým úzce spolupracoval v letech 1856-1863.
Byl přesvědčen, že mentalita a řeč Vlámů nemohou být věrně zachyceny v moderní francouzštině, a proto psal nejlepší romány ve starém jazyce. Za tím účelem studoval díla předních francouzských autorů 16. století, mezi které patřili především François Rabelais a Michel de Montaigne.
V moderní francouzštině vydal dílo Contes brabançons v roce 1861.
Autorovo stěžejní dílo z roku 1867 La Légende et les aventures héroïques, joyeuses et glorieuses d’Ulenspiegel et de Lamme Goedzak au Pays de Flandres et ailleurs, jehož vydání připravoval skoro deset let, se v Belgii nedočkalo kladného ohlasu. Jako důvod bylo uváděno, že nesplňuje běžnou představu o belgickém vlastenectví. Velice populárním se stalo ve zbytku světa a bylo přeloženo do mnoha evropských i dalších světových jazyků. Hlavní postava romantické legendy ze 16. století, lidový hrdina Till Ulenspiegel, se stal symbolem revolty obyčejných lidí proti libovůli bohatých panovníků a jejich stoupenců a byl někdy přirovnáván k Donu Quijotovi. Román se stal předlohou pozdějších filmových zpracování, ve francouzském filmu z roku 1956 si zahrál hlavní roli Gérard Philipe.
Spisy
- 1858 Flanderské legendy (Légendes flamandes)
- 1861 Brabantské povídky (Contes brabançons)
- 1867 Čtení o Ulenspiegelovi, o jeho rekovných, veselých a slavných příhodách a o Lammovi Goedzakovi v zemi Flanderské a jinde (a Légende et les aventures héroïques, joyeuses et glorieuses d’Ulenspiegel et de Lamme Goedzak au Pays de Flandres et ailleurs). Dílo bylo dramatizováno v roce pod názvem Zrozenci hvězd v Československém rozhlasu režisérem Janem Bergerem.
- 1872 Voyage de noces (Svatební cesta)
- 1879 Le Mariage de Toulet (Svatba Touletova)
Divadelní hry
Galerie
-
Náhrobek na hřbitově v Ixelles -
Pomník Charlese De Costera
v Ixelles
Odkazy
Reference
- ↑ BARTIER, John. Le docteur Watteau, Charles De Coster et quelques autres. In: Libéralisme et socialisme au XIXe siècle. Brusel: Université libre de Bruxelles, 1981. S. 389–398. (francouzsky)
- ↑ TROUSSON, Raymond. L'Affaire De Coster - Van Sprang. Coll. Histoire littéraire. Brusel: Académie royale de langue et de littérature françaises de Belgique, 1990. 165 s. (francouzsky)
- ↑ TROUSSON, Raymond. Charles De Coster, journaliste à l'Uylenspiegel. Brusel: Espace de Libertés, coll. Laïcité, 2007. 335 s. ISBN 2-930001-76-3. (francouzsky)
- ↑ FRYČER, Jaroslav. Základní informace o jiných národních literaturách ve francouzském jazyce - Belgie. In: Jan Otokar Fischer a kolektiv. Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století. Praha: Academia, 1983. Svazek 3. S. 761.
- ↑ Ecce Homo - Charles de Coster na stránkách Českého rozhlasu Brno
- ↑ a b c d FRYČER, Jaroslav. In: Jaroslav Fryčer a kolektiv. Slovník francouzsky píšících spisovatelů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-130-2. Kapitola De Coster, Charles, s. 218–219.
Literatura
- FRYČER, Jaroslav. In: Jaroslav Fryčer a kolektiv. Slovník francouzsky píšících spisovatelů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-130-2. Kapitola De Coster, Charles, s. 218–219.
- FRYČER, Jaroslav. Základní informace o jiných národních literaturách ve francouzském jazyce - Belgie. In: Jan Otokar Fischer a kolektiv. Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století. Praha: Academia, 1983. Svazek 3. S. 760–762.
- TROUSSON, Raymond. Charles De Coster, ou, La vie est un songe: biographie. Brusel: Labor, 1990. 237 s. ISBN 2-804005-72-0. (francouzsky)
- KLINKENBERG, Jean-Marie. Style et archaïsme dans 'La Légende d'Ulenspiegel' de Charles De Coster. Brusel: Palais des Académies, 1973. 998 s. (francouzsky)
- KLINKENBERG, Jean-Marie. Charles De Coster. Brusel: Labor, 1885. 998 s. (francouzsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles de Coster na Wikimedia Commons
