V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Charta Spojených národů. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Charta Spojených národů předmětem zájmu a debat v různých oblastech. V průběhu historie hrál Charta Spojených národů zásadní roli v různých kulturách a společnostech a ovlivňoval způsob, jakým lidé vnímají svět kolem sebe. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty, které dělají z Charta Spojených národů téma hodné studia a úvahy. Podobně prozkoumáme důsledky a aplikace, které má Charta Spojených národů v našem každodenním životě, a poskytneme tak komplexní a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.
Charta Spojených národů, zakládající statut Organizace spojených národů, byla přijata 26. června 1945 na mezinárodní Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání v San Francisku padesáti zakládajícími státy. K původním členům se později (po ustavení vlastní vlády) přidalo i Polsko, takže celkem je zakládajících států 51, včetně ČSR. Podmínkou pro vstup v platnost byla ratifikace Francie, Číny, SSSR, Velké Británie, USA a většiny ostatních signatárních států. Stalo se tak 24. října 1945. K Chartě je – jako její nedílná součást – připojen i Statut Mezinárodního soudního dvora.
Charta zavazuje všechny členy, navíc ale výslovně uvádí, že závazky podle Charty mají přednost před závazky z jiných mezinárodních smluv (čl. 103).
Celkem 111 článků je rozděleno do 19 kapitol. Na začátku stojí preambule.
Charta OSN může být podle článku 108 změněna souhlasem dvou třetin členů Valného shromáždění a ratifikací dvou třetin členských států, včetně pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Charta byla dosud změněna třikrát.