V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Chef-lieu. Od svých počátků až po svůj dopad na současnou společnost hraje Chef-lieu zásadní roli v životech lidí, ovlivňuje kulturu, technologie a způsob našeho vzájemného vztahu. V průběhu historie byl Chef-lieu předmětem studia a debat, generoval protichůdné názory a vzbuzoval zvědavost milionů lidí po celém světě. V tomto článku se pokusíme osvětlit nejdůležitější aspekty Chef-lieu, analyzovat jeho důležitost a důsledky, které má na náš každodenní život.
Chef-lieu (plurál chefs-lieux) (česky zhruba vedoucí místo) je ve frankofonních zemích označení pro město, ve kterém sídlí orgány příslušné územní samosprávné nebo administrativní jednotky (hlavní města států se takto s výjimkou Nové Kaledonie neoznačují).
Chef-lieu v Belgii je sídlo každé z deseti provincií a tří regionů.
Chef-lieu de la collectivité je sídlo prefekta (Saint Pierre a Miquelon, Mayotte, Guadeloupe, Svatý Martin a Svatý Bartoloměj), hlavního komisaře (Francouzská Polynésie) nebo vrchního správce (Wallis a Futuna).
Každé z 15 hrabství, na které se člení kanadská provincie Nový Brunšvik, má vlastní chef-lieu.
Chef-lieu je zde používán pro označení sídla guvernorátu nebo okrsku.
Lucemburské velkovévodství se dělí na dva arrondissementy, tři okresy, 12 kantonů a 118 obcí. Každá z těchto jednotek má své chef-lieu.
Chef-lieu se užívá pro sídlo švýcarského kantonu. 16 z 26 kantonů se dělí na okresy a každý z těchto okresů má město nazývané chef-lieu de district.
Chef-lieu se užívá pro sídlo 24 guvernorátů, které se dělí na delegace. Jejich sídla se označují jako chef-lieu de délégation.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chef-lieu na francouzské Wikipedii.