Dnes se chceme ponořit do fascinujícího světa Francouzská Polynésie. Od nepaměti vzbuzuje Francouzská Polynésie zájem a zvědavost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, historickému významu nebo vlivu v kulturní sféře, Francouzská Polynésie zanechal v lidstvu nesmazatelnou stopu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty, které činí Francouzská Polynésie tématem univerzálního zájmu, a budeme se zabývat jak jeho minulostí, tak přítomností a budoucností. Připravte se ponořit se do vzrušující cesty historií, současnými událostmi a možnostmi, které pro nás má Francouzská Polynésie.
| Francouzská Polynésie Polynésie française Porinetia Farani | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna Regionální hymna Ia Ora 'O Tahiti Nui | |||
| Geografie | |||
| Hlavní město | Papeete | ||
| Rozloha | 4 167 km² | ||
| Nejvyšší bod | Mont Orohena (2241 m n. m.) | ||
| Časové pásmo | −10 | ||
| Poloha | 17°32′ j. š., 149°34′ z. d. | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel | 306 145 | ||
| Hustota zalidnění | 64 obyv./km² | ||
| Jazyk | francouzština (úřední jazyk), tahitština a další jazyky | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | zámořské společenství Francie | ||
| Prezident | Moetai Brotherson | ||
| Měna | CFP frank (XPF) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 258 PYF PF | ||
| MPZ | F | ||
| Telefonní předvolba | +689 | ||
| Národní TLD | .pf | ||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Francouzská Polynésie (francouzsky Polynésie française) je zámořské společenství Francie v Oceánii tvořené 118 ostrovy rozesetými po území velkém asi jako celá Evropa.
Vědci se dnes všeobecně shodují, že právě Francouzská Polynésie je územím, které bylo osídleno lidmi jako jedno z posledních míst planety. Prvními ostrovy, které byly ve Francouzské Polynésii osídleny, byly Markézské ostrovy. Stalo se tak teprve ve druhém století před naším letopočtem. Z Francouzské Polynésie pochází aerolinie AirTahiti a Air Tahiti Nui.
Polynésané souostroví osídlili kolem roku 200 př. n. l. V reakci na vyhoštění francouzské katolické misie byla na ostrovy vyslána válečná loď a v roce 1842 byl nad Tahiti a ostrovem Tahuata vyhlášen francouzský protektorát. Celé souostroví bylo Francií anektováno v 80. letech 19. století.[1]
Francouzská Polynésie, francouzské závislé území, užívá vedle francouzských symbolů i své vlastní.
Vlajka Francouzské Polynésie je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy, červeným, bílým a červeným, o poměru šířek 1:2:1. Uprostřed bílého pruhu je umístěn znak Francouzské Polynésie.
Znak Francouzské Polynésie je kruhový emblém. V něm je na pěti stylizovaných modrých pruzích mořských vln vyobrazený červený, hnědě korunovaný a čelně plující domorodý člun s plachtou. Na člunu je napříč položená hnědá plošina, na které stojí pět stylizovaných hnědých lidských postav. Za člunem září deset žlutých slunečních paprsků.
Hymna Francouzské Polynésie je píseň Ia Ora 'O Tahiti Nui (česky Ať žije Tahiti Nui). Hudbu složil Jean Paul Berlier, na textu se podílelo více osob.


Ostrovy se seskupují do několika souostroví sopečného původu, která dohromady pokrývají oblast o rozměrech asi 2000 km² ze západu na východ a 2400 km² ze severu na jih. Sousedy Francouzské Polynésie jsou na západě ve vzdálenosti asi 350 km Cookovy ostrovy, na severu ve vzdálenosti asi 430 km Kiribati a na východě ve vzdálenosti asi 370 km Pitcairnovy ostrovy.
Skládá se z pěti souostroví, nejznámějším ostrovem je zřejmě Tahiti v souostroví Společenské ostrovy. Ostrov Tahiti je nejosídlenější a nachází se na něm hlavní město Papeete s mezinárodním letištěm Fa'a'ā International Airport, které je jediným mezinárodním letištěm ve Francouzské Polynésii (bylo postaveno v roce 1960). Díky tomu je Tahiti leteckou bránou Francouzské Polynésie a všichni, kteří sem přilétají ze zahraničí, musí projít právě Papeete. Tahiti je vzdáleno asi 7800 km západně od pobřeží Peru a 3800 km od severovýchodního okraje Nového Zélandu.
Francouzská Polynésie je jednou z pěti tzv. Zámořských společenství a dělí se oficiálně[2] na pět částí (francouzsky subdivisions administratives):
K hlavním zdrojům příjmů Francouzské Polynésie patří turistika, chov černých perel a produkce kopry pro olej. Také se tu pěstují ananasy, vanilka, káva a různé ovoce.
Francouzská Polynésie sloužila jako pokusná střelnice pro atomové zbraně v 60. až 90. letech 20. století, kam se přesunuly ze severní Afriky poté, co se osamostatnila bývalá kolonie Alžírsko.[3] Na atolech Mururoa a Fangataufa Francie až do roku 1973 prováděla pokusné jaderné výbuchy v atmosféře, poté až do roku 1996 výbuchy podzemní.[4]