Dnes vstupujeme do vzrušujícího světa Cheprer, tématu, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku je Cheprer předmětem studia, debat a zájmu a jeho dopad na společnost je aktuální i dnes. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Cheprer, od jeho historie až po jeho důsledky v každodenním životě. Prostřednictvím hluboké a promyšlené analýzy se budeme snažit lépe porozumět tomu, co Cheprer znamená a proč je dnes tak významný. Připravte se ponořit se do fascinující cesty do srdce Cheprer!
Cheprer (variantně též Cheper nebo Cheprej, v překladu „Vznikající (sám ze sebe)“[1] nebo „Stávající se (určitým formou v samovývoji)“[2]) je staroegyptský bůh mytologicky identifikovaný s broukem skarabem a pokládáný za jednu z hlavních forem slunečního boha. V Textech pyramid je dáván do souvislosti s prvotním bohem iunského Devatera Atumem jako jedna z jeho podob.[1] V tomto smyslu je bohem – Stvořitelem a zosobněním počátku veškeré existence, která povstává sebestvořením slunečního boha, cyklicky opakovaným jeho každodenním „znovuzrozením“ na východním horizontu v podobě Slunce. Následně byl přiřazován také k Reovi a v synkretické podobě mohl představovat ranní slunce, zatímco Re zosobňoval polední a Atum večerní fázi jeho cesty po obloze. Pro tento svůj význam Cheprer hrál od doby Nové říše důležitou roli v podsvětních knihách, jejich prostřednictvím Egypťané této doby usilovali o dosažení posmrtného života.
Cheprerovo dvojí zobrazování (muž se skarabem místo obličeje nebo skarabeus)
Odkazy
Reference
- ↑ a b JANÁK, Jiří. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 220 s. ISBN 80-7277-235-X. S. 91n.
- ↑ ASSMANN, Jan. Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace. Překlad Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš. Praha: Oikuméné, 2002. 328 s. ISBN 80-7298-052-1. S. 80.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cheprer na Wikimedia Commons
multimediální obsah na Commons
