V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme Chráněná krajinná oblast Lužické hory do hloubky. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do jeho historie, vývoje a významu v různých kontextech. Budeme se věnovat jeho nejdůležitějším aspektům a diskutovat o jeho vlivu v různých oblastech, nabídneme komplexní a kompletní vizi k pochopení jeho skutečného významu. Chráněná krajinná oblast Lužické hory je vzrušující téma velkého zájmu, takže se zasvětíme odhalování jeho záhad a poskytování nových perspektiv, které obohacují naše znalosti o tomto fascinujícím tématu. Připravte se na vzrušující cestu přes Chráněná krajinná oblast Lužické hory!
Chráněná krajinná oblast Lužické hory | |
---|---|
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast) | |
Likvidace stromů, napadených kůrovcem poblíž železniční stanice Jedlová (rok 2020). V pozadí hora Jedlová (774 m n. m.). | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 19. března 1976 |
Rozloha | 270,72 km² |
Správa | Správa CHKO Lužické hory |
Poloha | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký kraj Liberecký kraj |
Okres | Děčín Česká Lípa Liberec |
Souřadnice | 50°50′17,88″ s. š., 14°36′19,08″ v. d. |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Lužické hory | |
Další informace | |
Kód | 54 |
Web | luzickehory |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chráněná krajinná oblast Lužické hory se nachází v severních Čechách na rozhraní Ústeckého a Libereckého kraje v okresech Děčín, Česká Lípa a Liberec. Rozloha chráněného území je 270,72 km². Předmětem ochrany je rozmanitá krajina pískovcových skalních měst a znělcových, trachytových a čedičových kuželů. Tyto význačné geomorfologické útvary jsou doprovázeny zbytky přirozených lesních porostů ve vrcholových partiích (buk, jedle, javor, jilm a doubrava), vlhkými horskými a podhorskými loukami s výskytem vzácných druhů rostlin a nivami potoků.
Území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory kromě vlastních Lužických hor zasahuje také do okolních geomorfologických jednotek – do Ještědsko-kozákovského hřbetu, Ralské pahorkatiny a Českého středohoří. Chráněné krajinná oblast Lužické hory sousedí s Národním parkem České Švýcarsko, Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří a Chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce.
Z německé strany navazují na Lužické hory Žitavské hory obdobného charakteru, přírodního i kulturního vývoje, které se liší jen pojmenováním a státní hranicí.
V roce 1956 byl schválen zákon číslo 40 / 1956 Sb., který uložil založení odborných pracovišť zaměřených na státní ochranu přírody. V tehdejším Libereckém kraji ochranu památek i přírody zajišťoval Vlastivědný ústav se sídlem v Liberci. Po přijetí citovaného zákona na území Ústeckého kraje byl úkol svěřen samostatnému referátu Krajskému národnímu výboru v Ústí nad Labem. Rada KNV zřídila roku 1958 krajské středisko památkové péče a ochrany přírody. Po vzniku Severočeského kraje k 1. červenci 1960 byl zřízen samostatný referát zde, byl podřízen odboru kultury KNV. Toto středisko připravilo návrhy na zřízení několika CHKO na území kraje včetně CHKO Lužické hory.
Chráněná krajinná oblast Lužické hory byla založena 19. března 1976 výnosem Ministerstva kultury. Při založení měla na starosti území v rozsahu 265 km² v okresech Děčín, Česká Lípa a Liberec. Ve své péči měla pět státních přírodních rezervací, jedno chráněné naleziště a tři chráněné přírodní výtvory. Prvním sídlem správy chráněné krajinné oblasti byl v roce 1976 Děčín a od 1. ledna 1979 sídlí v Jablonném v Podještědí.
Po zrušení krajských národních výborů a jejich středisek byly správy všech chráněných krajinných oblastí k 1. lednu 1991 předány pod Český ústav ochrany přírody v Praze řízené Ministerstvem kultury. Brzy poté vzniklo Ministerstvo životního prostředí ČR, podřídilo si všech 23 správ chráněných krajinných oblastí v České republice a začlenilo je do samostatného útvaru. V březnu 1995 ministr zrušil Český ústav ochrany přírody a zřídil dvě nové organizace – Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR a Správu chráněných krajinných oblastí. Obě organizace měly sídlo v Praze, po republice mají detašovaná pracoviště.
Své sídlo Správa CHKO Lužické hory musela v roce 1991 opustit, a přestěhovala se v říjnu do budovy Městského úřadu v Novém Boru na náměstí Míru. Tehdy měla osm pracovníků. Brzo se ukázaly nové prostory jako nedostatečné, protože se přistěhovaly do budovy další organizace.
V době svého založení (rok 1976) měla CHKO tyto chráněné lokality:
V roce 2020 se v chráněné krajinné oblasti nacházelo osmnáct maloplošných zvláště chráněných území: