V dnešním světě se Claude Shannon stalo tématem velkého významu a zájmu jak na osobní úrovni, tak ve společnosti obecně. S rozvojem technologií a globalizací nabyla Claude Shannon v našem každodenním životě nebývalého významu. V tomto článku podrobně prozkoumáme Claude Shannon a jeho dopad na různé aspekty, od jeho vlivu na ekonomiku až po jeho roli v populární kultuře. Prostřednictvím hluboké a důkladné analýzy odhalíme záhady a složitosti kolem Claude Shannon a poskytneme jasný a komplexní pohled na její význam v dnešním světě.
Claude Elwood Shannon (30. dubna 1916 Petoskey, Michigan – 24. února 2001 Boston, Massachusetts), byl americký elektronik a matematik, zvaný „otec teorie informace“. Je zakladatelem teorie návrhu digitálních elektrických obvodů, v roce 1948 jako první představil lineární model komunikace, též zvaný Shannonův a Weaverův model komunikace.
Již v dětství byl nadšeným radioamatérem a konstruktérem dálkově řízených modelů. Jeho vzorem byl T. A. Edison (byli vzdálení příbuzní). Vystudoval University of Michigan a v roce 1936 stal se asistentem na MIT. Ve stejném roce získal magisterský titul za diplomovou práci o využití Booleovy algebry při návrhu reléových sítí. Všiml si totiž, že jak Booloeva algebra (počítající na množině o 2 prvcích), tak relé mají dva prvky. Tímto založil nový vědní obor – teorii logických sítí, čímž otevřel prostor pro teorii konečných automatů a následně k teorii číslicových počítačů. Později napsal disertační práci, kde aplikoval podobný postup na genetiku. Tuto práci obhájil v roce 1940 a zároveň získal magisterský diplom v elektrotechnice. C. E. Shannon získal v roce 1941 stipendium na roční stáž na Institute of Advanced Study na Princetonské univerzitě.V roce 1942 nastoupil do Bellových laboratoří, kde působil 15 let a vytvořil zde teorii informace. Na Massachusettském technologickém institutu působil do roku 1978.
C. E. Shannon je většinou znám pouze v odborných kruzích v kybernetice či informatice. Jeho práce jsou psány matematicky velmi formálně. Nesnažil se o popularizaci svého díla a proto se s jeho jménem lze setkat jen obtížně.
Svou profesní kariéru ukončil poměrně brzy, podle vlastních slov si hodlal „užívat života“. Věnoval se hudbě a zabýval se vynalézáním různých „věcí“, například vytvořil dvousedadlovou jednokolku nebo kalkulátor, provádějící aritmetické operace s římskými číslicemi, zkonstruoval „robota“, který žongloval s několika míčky atd. Zemřel v roce 2001 a dožil se tak obrovského rozvoje oboru, který svými pracemi spoluzakládal.
Shannonova myš (též myška) – první sestrojený učící se mechanismus. Byl to na počítač napojený ocelový vozíček, který projížděl bludištěm a na základě pokusů a omylů, nalezl z bludiště optimální cestu ven. Při druhém pokusu projet bludištěm již náhodně netápal, ale dojel k cíli nejkratší možnou cestou za 15 sekund, zatímco první jízda, kdy se teprve učil cestu, zabrala 60 sekund. Byla to první ukázka umělé inteligence a učícího se stroje.
V roce 1950 Shannon publikoval vědeckou práci nazvanou Programming a Computer for Playing Chess. Popisoval, jak stroj může zahrát šachy.