V dnešním světě se Clemens Bachofen von Echt stal tématem velkého významu a zájmu široké škály jednotlivců a organizací. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro ekonomiku, Clemens Bachofen von Echt upoutal pozornost odborníků i běžných lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Clemens Bachofen von Echt, od jeho vývoje v průběhu času až po jeho vliv na dnešní svět. Prostřednictvím hloubkové analýzy se budeme snažit lépe porozumět důležitosti Clemens Bachofen von Echt a tomu, jak utváří naši současnost a budoucnost.
Clemens Bachofen von Echt | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1861 – 1865 | |
Ve funkci: 1867 – 1869 | |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1861 – 1867 | |
Ve funkci: 1867 – 1870 | |
Ve funkci: 1872 – 1883 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana ústavověrný velkostatek |
Narození | 10. května 1819 Oelde Prusko |
Úmrtí | 30. října 1886 Praha Rakousko-Uhersko |
Příbuzní | Karl Adolf Bachofen z Echtu (sourozenec) |
Sídlo | Praha I (od 1859) |
Profese | podnikatel, politik a cukrovarník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Clemens Bachofen von Echt (10. května 1819 Oelde ve Vestfálsku – 30. října 1886 Praha) byl rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Narodil se ve Vestfálsku. Roku 1840 přesídlil do Čech. Založil továrnu na škrob, později se podílel na vedení několika cukrovarů, přičemž dva z nich (Líbeznice a Nové Dvory) byly od roku 1854 v jeho majetku. Byl veřejně a politicky aktivní. Od roku 1851 zasedal v pražské obchodní komoře. Líbeznický cukrovar vedl společně se svým bratrem, podnikatelem Karlem Adolfem Bachofenem von Echt. Od roku 1850 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti.
Od doplňovacích voleb v roce 1861 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii městskou, obvod Varnsdorf. Volba Bachofena byla oznámena v dubnu 1861 poté, co v zemských volbách v roce 1861 původně zvolený poslanec Gustav Robert Groß ihned rezignoval. Později ve sněmu zasedal coby reprezentant kurie obchodních a živnostenských komor (obvod Praha). Roku 1863 koupil za 325.000 zlatých zemský statek Svinaře se Lhotkou v berounském okrese. Do sněmu tak se po krátké několikaměsíční přestávce vrátil v zemských volbách v březnu 1867, nyní již za velkostatkářskou kurii (nesvěřenecké velkostatky). V roce 1863 totiž koupil za 325 000 zlatých zemský statek Svinaře a Lhotka na Berounsku. Stranicky se profiloval jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). Později byl členem podobně orientované Strany ústavověrného velkostatku.
V zemských volbách v roce 1870, ve kterých představitelé ústavověrných politických kruhů neuspěli, zvolen nebyl, ale do sněmu se vrátil v zemských volbách v roce 1872, v nichž naopak byli poraženi federalističtí kandidáti. Opět zasedal v kurii velkostatkářské. Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1878.
již od 60. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Zemský sněm ho v roce 1861 delegoval do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii měst a průmyslových míst. Znovu ve vídeňském parlamentu zasedal od roku 1867, nyní za velkostatkářskou kurii. Na poslanecký mandát rezignoval roku 1869.
Zemřel roku 1886 v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.