V dnešním světě se Corpus iuris civilis stal aktuálním a zajímavým tématem pro lidi z různých oborů a profilů. Ať už jsou to výzkumníci, profesionálové, studenti nebo prostě zvědaví jednotlivci, Corpus iuris civilis upoutal pozornost a vyvolal debatu v různých oblastech. Od svého dopadu na společnost až po globální důsledky se Corpus iuris civilis ukázalo jako téma, které si zaslouží být prozkoumáno a analyzováno do hloubky. V tomto článku se ponoříme do různých dimenzí Corpus iuris civilis, abychom porozuměli jeho důležitosti a jeho dopadům na naši realitu.
Corpus iuris civilis | |
---|---|
Codex Iustinianus, Lyon 1556 | |
Autor | Justinián I. Byzantský a Tribonianus |
Původní název | Corpus Iuris Civilis |
Jazyk | latina |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Corpus iuris civilis představuje kodifikaci římského práva provedenou na podnět byzantského císaře Justiniána I. v 6. století. Jedná se o významný právní počin, který provedla komise v čele s vynikajícím právníkem Tribonianem.
Občanský zákoník, později nazývaný Corpus iuris civilis se skládal ze čtyř částí.
Na rozdíl od předchozích latinských spisů byla jazykem novel už většinou řečtina. To svědčí o převládnutí řečtiny na byzantském dvoře.
Corpus iuris civilis uzákonil současné normy společenského života. Podle jeho ustanovení se v osobě císaře pojila neomezená moc světská i duchovní (tento systém se nazýval caesaropapismus). Oficiálním náboženstvím bylo křesťanství v ortodoxní podobě. Justinián se snažil jak vymýtit staré pohanské kulty (v roce 529, kdy byl poprvé zveřejněn Codex Iustinianus, dal například uzavřít starou antickou akademii v Athénách, centrum novoplatonismu), tak také zabránit šíření herezí, především monofyzitismu, jež mělo sociální i politický podtext.
Prostřednictvím svých zákoníků císař Justinián I. usiloval o upevnění práv staré otrokářské aristokracie a podporu hospodářství založeného na práci otroků a kolonů. Tento hospodářský systém se však již začal přežívat, jak dokazuje možnost propouštět otroky na svobodu, která byla uzákoněna v Novelách.
Corpus iuris civilis platil po řadu staletí. Postupně si však změny ve společnosti směřující k feudalizaci vynutily jak revizi jeho ustanovení, kterou nechali pod názvem Basilika provést císaři Basileios I. a Leon VI., tak vydání nových zákoníků.
V 11. století se Justiniánovy zákoníky začaly studovat na právnických školách v Itálii, zvláště na boloňské univerzitě, a staly se základem přijetí římského práva ve středověku a jeho dalšího šíření.