Cykloalkany

Cykloalkany (z řeckého cyklo = kruh) jsou nasycené uhlovodíky, které obsahují pouze jednoduché vazby mezi atomy uhlíku v uzavřeném uhlíkovém řetězci. Jsou málo reaktivní. Připravují se hydrogenací třeba z arenů nebo Würtzovou syntézou z halogenderivátů působením kovů (takto ale pouze nižší cykloalkany).

Obecný sumární vzorec cykloalkanů je C_nH_2(n+1-g), kde n = počet atomů uhlíku a g = počet (nezávislých) cyklů v molekule.

Nejjednodušší cykloalkany:

• cyklopropan – malé vazebné úhly způsobují velké pnutí
• cyklobutan
• cyklopentan
• cyklohexan – nejstálejší
• cykloheptan
• cyklooktan
• cyklononan
• cyklodekan

Cyklopropan (C₃H₆) je bezbarvý plyn rozpustný ve vodě. Dříve se používal jako anestetikum (narkóza), dnes na výrobu různých chemických sloučenin.

Cyklohexan (C₆H₁₂) obsahuje 6 atomů uhlíku vázaných v kruh. Je to kapalná a hořlavá látka. Získává se z ropy. Vyrábí se z ní plasty a používá se také jako rozpouštědlo nebo na výrobu syntetických vláken (silon). Je součástí terpenů-vonných silic, jakjo je například kafr.

Adamantan (tricyklodekan, sumární vzorec C₁₀H₁₆) je bezbarvá krystalická látka s kafrovou vůní. Vyznačuje se vysoce symetrickou strukturou podobnou pravidelnému čtyřstěnu. (Vzhledem k podobnosti s krystalovou strukturou diamantu se adamantanu a jemu podobným složitějším látkám říká diamantoidy.)

Adamantan se poprvé podařilo izolovat z hodonínské ropy v Ústavu technologie paliv a svítiv a technologie vody (izolace prezentována na XII. sjezdu průmyslové chemie roku 1932 v Praze).^[1] Uměle byl syntetizován až v r. 1941 Vladimirem Prelogem.^[2]

Využívá se ve farmaceutické chemii jako výchozí látka pro syntézu farmaceutických lékových substancí (antivirotika, cytostatika).

Diamantoidy tvořené spojením několika adamantanových struktur se nazývají diamantan (C₁₄H₂₀), triamantan (C₁₈H₂₄) apod.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu cykloalkany na Wikimedia Commons