Ve světě Daniel Bohumil Molnár existuje nekonečné množství aspektů a přístupů, které je třeba řešit. Ať už v každodenním životě, na pracovišti nebo ve společnosti obecně, Daniel Bohumil Molnár má významný dopad na naše životy. Od svého vzniku až po dnešní vývoj byl Daniel Bohumil Molnár předmětem studia, debat a úvah. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Daniel Bohumil Molnár, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vliv v různých kontextech. Prostřednictvím komplexního a multidisciplinárního přístupu osvětlíme toto téma, abychom podpořili úplnější a obohacující porozumění Daniel Bohumil Molnár.
Daniel Bohumil Molnár | |
---|---|
Narození | 31. července 1819 Křížlice |
Úmrtí | 13. září 1889 (ve věku 70 let) Staré Město |
Povolání | farář |
Nábož. vyznání | Evangelická církev v Rakousku (1781–1918) |
Funkce | superintendent (česká superintendence a. v.; 1874–1889) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Daniel Bohumil Molnár (31. července 1819 v Křížlicích – 13. září 1889 v Praze) byl český luterský farář.
Narodil se jako syn evangelického faráře slovenského původu Jana Molnára (1765–1828) a Rosalie, roz. Svobodové. Po studiích působil jako vikář v Praze (1843–1846) a pak jako farář sboru v Krucemburku (1846–1865), sboru v Humpolci (1865–1866) a v Praze (1866–1889). Roku 1863 byl zvolen při prvních svobodných volbách seniorem českého východního seniorátu augsburského vyznání a r. 1874 superintendentem české superintendence a. v..
Na začátku padesátých let 19. století navštívil v Neuendettelsau v bavorských Francích Wilhelma Löheho (1808-1872), výrazného představitele luterského konfesionalismu, stavějícího se proti unionistickým tendencím evangelických církví, a pod jeho vlivem se přiklonil ke konzervativnímu konfesionálnímu luterství. Přeložil několik jeho teologických děl a publikoval traktáty a na historii luterství zaměřené články. Záměrem jeho publikační činnosti bylo obohacení liturgických prvků evangelické bohoslužby.