Téma Demoscéna je předmětem zájmu a debat již dlouhou dobu. V průběhu let nabýval na významu v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a společnosti obecně. V tomto článku se snažíme prozkoumat různé aspekty Demoscéna a jeho dopad na každodenní život. Od jeho počátků až po jeho současné důsledky budeme podrobně analyzovat, jak Demoscéna formoval náš svět a je i nadále předmětem studia a zájmu. Tato komplexní analýza nám umožní lépe porozumět důležitosti Demoscéna a jeho významu v současném světě.
Demoscéna (demoscene) je fenomén na pomezí digitálního umění, kreativní tvorby a undergroundu, které vzniká, je určeno a prezentováno na počítačích.
Specializací demoscény je tvorba tzv. dem (jedn. č. demo), což jsou neinteraktivní audiovizuální díla ve formě počítačových programů, jejichž účelem je za maximálního využití hardware, na kterém běží, ukázat co nejpůsobivější audiovizuální prezentaci, která strhne svou originalitou, propracovaností, komplexitou. Aspirací dem je i pokusit se bortit představy o mezích daného hardware či předsudcích o tom, že počítače jsou jen pro práci a hry.
Lidem, kteří dema tvoří, se říká demosceneři (demosceners), nebo jen sceneři (scener). Dělí se podle svých schopností na počítačové grafiky (graphicians) s možným přídomkem „2D“ nebo „3D“ (též modeleři, modelers); hudebníky (musicians), programátory (též kódeři, coders). Zjednodušeně je lze chápat jako počítačové nadšence s velkou mírou kreativity a nutkáním vytvořit výjimečné demo (nebo, podle svých schopností, jeho tu kterou složku).
Demo je chápáno jako syntéza příspěvků všech demoscenerů, kteří se na jeho vývoji podíleli (hudební stránka, grafická stránka, design, výkonnost programu, originalita řešení, celková koncepce a styl), a tím pádem i vrcholný produkt úsilí všech zúčastněných. Nicméně, grafikům nic nebrání tvořit počítačové obrázky, stejně jako hudebníkům (počítačové) skladby, a i toto se považuje za artefakty demoscény. Souhrnně se mluví o (demo)produkci.
Lidé těchto „profesí“ se mohou organizovat v demoskupině (demogroup). Není to pravidlem, ale v demoskupině může figurovat i člen, který se stará o komunikaci mezi jejími ostatními členy, udržování pravidelných kontaktů, organizování schůzek za účelem tvorby (i odreagování) a stykem s ostatními skupinami. Může to být jeden z výše zmíněných členů, v opačném případě mluvíme o tzv. organizátorovi (organizer). Do první poloviny 90. let se v demoskupině občas vyskytoval i tzv. swapper nebo sysop, jehož úlohou byla korespondence a komunikace s ostatními demoskupinami a jejich swappery. S nástupem internetu jejich funkce ztratila na významu.
Organizátoři z jedné či více demoskupin čas od času uspořádají tzv. demoparty, což je setkání demoscénerů i příznivců demoscény a počítačových nadšenců, které doprovází projekce nejlepších v minulosti udělaných dem, doprovodný program ve formě přednášek na pomezí demoscény (například videoart, počítačové hry, prezentace nové herní konzole atp.) a v neposlední řadě zábava.
Na demoparty demoscéneři jedou zpravidla se svojí demoprodukcí, kterou speciálně pro ni utvořili (podobně jako se filmaři sjíždějí na festival). Hlavní událostí demoparty je demosoutěž (democompetition), což je soutěžní přehlídka demoprodukce, kterou demoscéneři na tuto demoparty přihlásili a která je typicky promítána na velkém promítacím plátně (tzv. big screen) a pouštěna z výkonných reproduktorů. Všichni účastníci mohou při nebo po projekci hlasovat o nejlepší příspěvek v každé kategorii, který je většinou na konci demoparty slavnostně vyhlášen a vítěz kromě věhlasu většinou získá i menší odměnu.
Hlavním účelem demoparties však podle demoscénerů samotných je samotná možnost setkat se fyzicky se členy jiných demoskupin, konfrontovat své názory na demoscénu, poznat jiné přístupy k ní, vidět práce jiných demoscénerů a seznámit se s demoscénou na jiných platformách.