Diamagnetismus
Téma Diamagnetismus upoutalo pozornost a zájem lidí z celého světa. Od svého historického původu až po svou relevanci dnes byl Diamagnetismus předmětem debat, analýz a studií odborníků v této oblasti. Různé aspekty související s Diamagnetismus, jako je jeho dopad na společnost, jeho vliv na populární kulturu a jeho role ve vývoji technologií, byly předmětem rozsáhlého výzkumu a úvah. Tento článek se snaží řešit a ponořit se do důležitosti a relevance Diamagnetismus a nabízí podrobnou a úplnou analýzu, která čtenářům umožní plně porozumět tomuto fascinujícímu tématu.
Diamagnetismus je forma magnetismu, která se objevuje jen v přítomnosti vnějšího magnetického pole. Vložením diamagnetické látky do vnějšího magnetického pole dojde v látce k zeslabení magnetického pole; látka je magnetickým polem odpuzována. Látka vykazující diamagnetické vlastnosti se označuje jako diamagnetikum nebo diamagnetická látka.
Podstata diamagnetismu
Diamagnetické látky (diamagnetika) jsou složeny z částic (atomů), jejichž výsledný magnetický moment je nulový. Pokud se diamagnetická látka ocitne ve vnějším magnetickém poli, změní se poněkud uspořádání elektronových obalů atomů látky, čímž vzniknou magnetické dipóly, jejichž magnetické pole působí proti vnějšímu magnetickému poli. V látce tak dochází k mírnému zeslabení vnějšího magnetického pole.
Diamagnetické materiály
Mezi diamagnetické látky lze zařadit např. uhlík, bismut, měď, síru, zlato, vodu apod.
Ideálními diamagnetiky jsou supravodiče I. typu.
Odkazy
Literatura
- Jean Mooser a Vincenc Strouhal: Diamagnetismus v akci: Mooserova „operace“ krátkozrakosti (1898) a Geimova létající žába (1998), Československý časopis pro fyziku 1/2012, str. 59-61
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Diamagnetismus na Wikimedia Commons - Příklad diamagnetismu vody a uhlíku
