V dnešním článku se ponoříme do Dinopithecus, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Ať už pro svůj význam v dnešní společnosti, jeho dopad na každodenní život nebo historický význam, Dinopithecus byl předmětem debat, zájmu a studií odborníků i fanoušků. Od svého vzniku až po současnou situaci, přes jeho vliv v různých oblastech a jeho vývoj v čase, Dinopithecus je téma, které si zaslouží být podrobně a vyčerpávajícím způsobem prozkoumáno. V tomto článku se ponoříme do jeho různých aspektů, analyzujeme jeho důsledky a objevíme jeho skutečný význam v současném kontextu.
Stratigrafický výskyt: Pliocén až pleistocén? | |
|---|---|
Pavián anubi, současný příbuzný dinopitéka | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Čeleď | kočkodanovití (Cercopithecidae) |
| Podčeleď | kočkodani (Cercopithecinae) |
| Tribus | paviáni (Papionini) |
| Rod | Dinopithecus Broom, 1937 |
| Typový druh | |
| Dinopithecus ingens Broom, 1937 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dinopithecus ("strašlivý lidoop/opice") byl rod velkého paviána, žijícího v období pozdního pliocénu (asi před 3 až 2 miliony let) na území dnešní jižní a východní Afriky (lokalita Swartkrans v Jihoafrické republice a střední Awash v Etiopii).
Tento druh byl podstatně větší než dnešní paviáni, samci dosahovali v kohoutku výšky přes 1,5 metru (celková délka těla činila kolem 2 metrů), samice asi 1,2 metru. Hmotnost dospělých samců zřejmě překračovala 80 kilogramů a oproti dnešním paviánům tak byla až dvojnásobná.
Byly objeveny jeho fosilní zuby, části lebky a fragmenty postkraniální kostry. Výzkum ukázal, že osudným se těmto velkým primátům stal zejména lov ze strany pokročilých hominidů, tedy pravěkého člověka. Druh D. ingens formálně popsal v roce 1937 skotský lékař a paleontolog Robert Broom.[1]