Dluh je dnes velmi aktuální téma, protože má přímý dopad na naše životy. V průběhu historie byl Dluh předmětem studia, debat a sporů a není divu, protože jeho význam je nepopiratelný. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Dluh a analyzujeme jeho zapojení do různých aspektů společnosti. Od jeho vzniku až po projekci do budoucnosti, včetně jeho vlivu na kulturu, politiku a ekonomiku, se ponoříme do hloubkové analýzy, která nám umožní lépe porozumět důležitosti Dluh v dnešním světě.
Dluh označuje povinnost splnit závazek, to co je někdo někomu povinen vyrovnat, protože si to dříve vypůjčil, za odebrané zboží či službu (ještě) nezaplatil atd. Je to předmět vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, který zahrnuje oprávnění věřitele a povinnost dlužníka, aby dluh vyrovnal. Z hlediska věřitele se tento vztah označuje jako pohledávka, to znamená, že pohledávka je oprávnění věřitele požadovat od dlužníka vyrovnání dluhu, tedy takzvané plnění.
Dluh bývá často chápán jako určitá peněžní částka, ale může jít i o povinnost jiného plnění. Obvykle se prokazuje písemným potvrzením (směnkou, dluhopisem) dlužníka věřiteli a bývá doprovázen splátkovým kalendářem, který stanoví, jak se bude splácet. Dluh vzniká na základě nějakého právního titulu: půjčkou (úvěrem), nákupem s odloženou platbou etc. Dlužník tak získává prostředky nebo komodity, které splatí až později, většinou však za půjčené prostředky platí navíc úrok. Je-li dlužník v prodlení, opožděním platby a podobně, mění se pohledávka na (vymahatelný) nárok.
Pro makroekonomii jsou důležitými veličinami:
Při dovozu či vývozu zboží se clo, daň a jiné poplatky, které je nutno zaplatit, označuje jako celní dluh.
Dluh je historicky spjat s otroctvím (v Mezopotámii byla většina otroků z důvodu dluhu). Proto někteří vnímají současné zadlužování jako novodobé otroctví či neokolonialismus.