V dnešním světě je Dolní Zimoř tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu vyvolal Dolní Zimoř bezprecedentní debatu. Jak pokračujeme ve zkoumání tohoto neustále se vyvíjejícího fenoménu, je důležité porozumět jeho důsledkům a tomu, jak utváří svět kolem nás. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Dolní Zimoř, od jeho historie až po jeho dnešní dopad, abychom toto téma osvětlili a podpořili informovanou diskusi.
Dolní Zimoř | |
---|---|
obecní úřad | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Mělník |
Obec s rozšířenou působností | Mělník (správní obvod) |
Okres | Mělník |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°25′36″ s. š., 14°30′5″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 102 (2023) |
Rozloha | 1,61 km² |
Katastrální území | Dolní Zimoř |
Nadmořská výška | 200 m n. m. |
PSČ | 277 21 |
Počet domů | 39 (2021) |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Dolní Zimoř 38 277 21 Liběchov [email protected] |
Starosta | Ivan Reif |
Oficiální web: www | |
Dolní Zimoř | |
Další údaje | |
Kód obce | 531987 |
Kód části obce | 196347 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Dolní Zimoř se nachází v okrese Mělník, kraj Středočeský. Rozkládá se asi deset kilometrů severně od Mělníka. Žije zde 102 obyvatel. V obci se nacházejí osady Dolní Zimoř a Horní Zimoř, oficiálně však obec není rozdělena na místní části. Obecní úřad je v Dolní Zimoři.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1640.[zdroj?] Podle dávné pověsti strašíval v 15. století v Chodči zimořský panský pastýř ovcí Zachata a přítrž tomu chodečští učinili až uposlechnutím rad zimořského poustevníka Fríduše.
Po vyhlášení tolerančního patentu docházelo v oblasti k hromadnému přihlašování se k evangelické církvi, zejména v roce 1782. Na evangelickou modlitebnu ve Vysoké v roce 1787 přispěli Zimořští více než 74 zlatými. Vysocká evangelická církev v roce 1839 čítala 268 rodin, z toho ze Zimoře 19. Roku 1786 za faráře Jiřího Nechyby byl zrušen katolický filiální kostel sv. Martina v Chodči, patřící zřejmě k vysocké farnosti (ta byla zřejmě už od švédských válek neobsazena a spravována z Liblic). Přitom byly z liblické farnosti k vysocké připojeny Dolní i Hoření Zimoř, Chodeč, Truskavna a Březinka a ve Vysoké bylo zřízeno kaplanství.
Na přelomu 30. a 40. let 19. století bylo severní okolí Mělníka působištěm 24členné bandy lupičů, jejímž vůdcem byl Domin ze Zimoře, který se skrýval v lesích a roklích. Tato skupina měla rozsáhlou vyzvědačskou síť a dobré informace o majetkových poměrech obyvatelstva a využívala toho, že vrchnost nedostatečně chránila bezpečnost lidí a jejich majetku. Po přepadení mlýna ve Vrbici u Litoměřic však bylo povoláno vojsko, které lupiče pochytalo. Vrchnostenský soud v Pšovce všechny odsoudil ke 20 letům těžkého žaláře, jen vůdce Domin měl o něco nižší trest za to, že zabránil useknutí prstu mlynářky, které nešel svléci zlatý prsten. V Chodči se po něm jmenují Dominův sklep a Dominova rokle.
Dolní a Horní Zimoř společně s Chodčí tvořily v roce 1880 katastrální obec Chodeč. Čísla popisná 3, 13, 14, 16, 17 a 20 v Dolení Zimoři náležela ke Strážnici. Místní obce Chodeč byla rozdělena až výnosem ministerstva vnitra ze dne 24. 11. 1919 čís. 55/O9 ai 1919 na dvě samostatné obce Chodeč a Dolní Zimoř. V roce 1890 patřila Dolení i Hoření Zimoř do dodávacího obvodu poštovního úřadu ve Vysoké (dnes patří pod poštu Liběchov).
Roku 1907 vystavěla Ústřední matice školská novou školní budovu pro zimořskou exposituru vysocké obecné školy. 1. ledna 1911 byla zimořská expositura proměněna v samostatnou školu. V roce 1890 patřila Dolní i Horní Zimoř pod lékařský obvod Vysoká. Lékař M. Rada, který v oblasti působil kolem 30. let 20. století, uvádí Zimoř jako místo zvýšeného výskytu rodové tuberkulózy.
Po odstoupení Sudet Německé říši zůstala Zimoř v Československou, hranice vedla zimořským údolím a pod Sitnou, Chodeč zůstala v Československu. Koncem roku 1939 byly vytvořeny pracovní tábory, které postavily silnici Chodeč–Zimoř.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
Dolní Zimoř leží v údolí Želízské svodnice, jímž přes ni vede silnice III/2739 ze Želíz. Tato silnice je na východním okraji Zimoře napojena na silnici III/2738, která vede na jih na Chodeč a Strážnici a na sever přes Horní Zimoř k silnici III/27310 Želízy – Sitné – Šemanovice, na niž vyúsťuje mezi Želízy a Sitným v blízkosti Nových Tupadel. Od Želíz je Dolní Zimoř vzdálena východním směrem asi 2,5 km, Horní Zimoř je od Dolní Zimoře oklikou přes křižovatku vzdálena asi 1 km (vzdušnou čarou je odděluje skalní stěna), Chodeč je po silnici od Dolní Zimoře vzdálena asi 3 km, Sitné asi 4 km. Od křižovatky u Zimoře vede rovněž asfaltovaná lesní cesta Zimořským dolem, kterou se dá dojít k Sitnému anebo odbočkou přes Truskavenský důl na Kokořín. Ve směru Zimořského dolu prochází přes Dolní Zimoř žlutě značená pěší turistická trasa 6091 od Želíz a současně i cyklotrasa 0010, po silnici od Chodeč se na ni napojuje cyklotrasa 8169. Část skalního úseku na severní straně Zimořského dolu, ležící v katastrálním území obce, je chráněna jako přírodní památka Želízky. Stráně dolů jsou vesměs skalnaté a lesnaté, na údolních nivách se rozkládají i louky, výše položené části na severu katastrálního území jsou rovněž bezlesé. V Zimoři se nachází prameniště, které je zdrojem vody místního významu.
Dolní Zimoř sousedí na západě s katastrálním územím Želízy (asi 0,5 km západně od Dolní Zimoře se nachází malá chatová osada, jejíž osa je hranicí mezi Želízy a Dolní Zimoří: 5 chat patří do Želíz a 3 chaty do Dolní Zimoře), na severu s katastrálním územím Sitné, které patří rovněž k obci Želízy, na jihu sousedí se třemi katastrálními územími obce Vysoká: Strážnice u Mělníka, Chodeč u Mělníka a kratičkým úsekem na nejvýchodnějším výběžku území Zimoře i Vysoká u Mělníka.
Dopravní síť
Veřejná doprava 2012