Ve světě Drahomír Josef Růžička existuje široká škála názorů a pohledů, ke kterým lze přistupovat z různých úhlů. Od svého dopadu na společnost až po jeho význam v historii byl Drahomír Josef Růžička v průběhu času předmětem studia a sporů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Drahomír Josef Růžička, analyzujeme jeho vliv v různých kontextech a jeho roli v každodenním životě. Kromě toho prozkoumáme, jak se Drahomír Josef Růžička vyvíjel v průběhu času a jaká je pro něj budoucnost ve stále se měnícím světě. Prostřednictvím této vyčerpávající analýzy se snažíme osvětlit téma, které zůstává relevantní a vzrušující pro široké spektrum lidí.
Drahomír Josef Růžička | |
---|---|
Drahomír Josef Růžička | |
Narození | 8. února 1870 Trhová Kamenice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 30. září 1960 (ve věku 90 let) Long Island Spojené státy americké |
Povolání | fotograf a lékař |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Drahomír Josef Růžička (8. února 1870 Trhová Kamenice – 30. září 1960 Long Island, New York) byl americký lékař a amatérský fotograf českého původu, který významně ovlivnil českou fotografii 20. a 30. let svými zkušenostmi z USA. Byl známý fotografiemi městské krajiny a života ve městě. Je považován za „otce moderní české fotografie“ a „učebnicový příklad úspěchu českých emigrantů v Americe“.
Jeho rodiče s rodinou emigrovali do USA v roce 1876. D. J. Růžička později vystudoval medicínu ve Vídni. Vrátil se zpět do USA, kde provozoval lékařskou praxi. Začal fotografovat v roce 1909. Zaměřil se na fotografování prostých každodenních věcí, krajinných motivů a New Yorku s jeho architekturou. V roce 1916 se podílel na založení sdružení Pictorial Photographers of America.
Růžička nejdříve vyznával piktorialistický model uplatňovaný Alfredem Stieglitzem v jeho uměleckém časopise Camera Work, přátelil se s Edwardem Steichenem a Clarencem Hudsonem Whitem, se kterým spoluzaložil organizaci Pictorial Photographers of America.
Po válce českoslovenští fotografové hledali nový tvůrčí směr, který by nahradil do té doby populární piktorialismus a ušlechtilé tisky. Zapůsobila na ně poetika moderního města, ale také technologická zjednodušení. Růžička prosazoval puristický piktorialismus, při kterém vytvářel pozitivy na bázi ryze mechanické projekce negativů, díky čemuž se stal známým v českých amatérských časopisech.
V roce 1921 navštívil D. J. Růžička Prahu a uspořádal zde výstavu svých fotografií, kde zaujal puristickými idejemi (puristický piktorialismus) členů skupiny Fotosecese (Gertrude Käsebierová, Edward Steichen, Alfred Stieglitz, Clarence Hudson White a další), kteří odmítali zásahy do negativů i pozitivů a prosazovali čistou fotografii. D. J. Růžička ovlivnil celou řadu českých fotografů, např. Jaromíra Funkeho, Jana Lauschmanna, Josefa Sudka, Aloise Zycha a další.
Růžička vyznával rukopis angloamerického piktorialismu – nápaditě zvolený a přísně komponovaný celek se zážitkem světelných proměn motivu. Radil se s teoretikem Jaromírem Funkem, který Růžičkovu pražskou výstavu roku 1925 komentoval: „...A jakožto piktorialista, libující si v krásách valérů a ve výrazové lahodnosti předmětů, pohybuje se výhradně v mezích romantického impresionismu, kteréžto harmonii podléhají i jím viděné mrakodrapy technické Ameriky, jsouce vždy obklopeny zářivou lesklou atmosférou, jež se stává jádrem romantičnosti.“.
Jeho fotografie jsou součástí sbírek řady institucí, vlastní je například Muzeum moderního umění v New Yorku, George Eastman House nebo J. Paul Getty Museum.