V tomto článku se podíváme na fascinující život Druhá bitva na Marně, postavy, která zanechala nesmazatelnou stopu v historii. V průběhu let byl Druhá bitva na Marně předmětem obdivu, kontroverzí a debat a jeho odkaz žije dodnes. Od jeho nejpozoruhodnějších činů až po nejtemnější okamžiky jeho života, se ponoříme do spletitých věcí ze života Druhá bitva na Marně, abychom zjistili, co udělalo tuto postavu tak vlivnou. Prostřednictvím svědectví, dokumentů a analýz se pokusíme osvětlit důležitost a dopad Druhá bitva na Marně v jeho době i dnes, abychom skutečně pochopili rozsah jeho odkazu.
Druhá bitva na Marně | |||
---|---|---|---|
konflikt: První světová válka | |||
Francouzský bajonetový útok | |||
Trvání | 15. července - 6. srpna 1918 | ||
Místo | řeka Marna blízko Paříže, Francie | ||
Souřadnice | 49°5′ s. š., 3°40′ v. d. | ||
Výsledek | Drtivé vítězství států Dohody | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Druhá bitva na Marně (francouzsky Seconde bataille de la Marne), která se odehrála 15. července–6. srpna roku 1918 nedaleko Paříže, byla poslední velkou bitvou na západní frontě v první světové válce. Síly v ní změřily armády Francie, Spojených států, Spojeného království a Itálie s německou armádou. Přes počáteční německý postup přešli Spojenci postupně do protiútoku a Němci byli poraženi.
V polovině roku 1918 již vládlo na frontách velké vyčerpání. Trojdohoda však na tom byla o poznání lépe, protože řady vojsk doplňovaly čerstvé americké jednotky. Německý generál Erich Ludendorff však stále doufal v konečné vítězství, a tak naplánoval další ofenzívu. Po uzavření Brestlitevského míru posílil své jednotky přisunutím vojsk z východu.
15. července zahájil Ludendorff svou ofenzívu, ta však vyšla do prázdna. Francouzi byli totiž včas informováni a ještě před zahájením dělostřelecké přípravy se ze svých pozic stáhli. 17. července přikázal Ludendorff ofenzívu zastavit. Prudký spojenecký protiútok s nasazením tanků do boku předsunutých pozic donutil Němce k ústupu. Dne 8. srpna zaútočili nečekaně Britové u Amiensu. Obrana se zhroutila a bylo zajato na 60 tisíc Němců. Ludendorff prohlásil, že se jedná o černý den německé armády.
Od tohoto dne začala německá vojska prakticky neustále ustupovat. 14. srpna dal německý císař Vilém II. pokyn k zahájení mírových jednání. 26. září zahájily spojenecké armády všeobecnou ofenzívu útokem mezi Verdunem a Remeší. 28. září začal německý ústup z Flander. Erich Ludendorff věděl, že po vojenské stránce je Německo ztraceno a žádal, aby příměří bylo uzavřeno za každou cenu. V noci ze 4. na 5. října se německé vrchní velení obrátilo na spojence s žádostí o mír. 11. listopadu 1918 Německo uzavřelo příměří.