Durynkové
V dnešním světě získal Durynkové nebývalý význam. Ať už v oblasti vědy, techniky, umění, politiky nebo každodenního života, Durynkové je tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad byl výrazně pociťován v našich životech, vyvolal debaty, kontroverze a objevy, které změnily naše vnímání a chápání Durynkové. V tomto článku prozkoumáme tento fenomén do hloubky, analyzujeme jeho různé aspekty, jeho historii, jeho současný vliv a jeho budoucí potenciál.
| Království Durynků Thuringia
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
neznámo
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Durynkové (v latinských pramenech Thuringi nebo Thoringi) byli příslušníci jednoho ze západogermánských kmenů, které sídlily mezi Labem, Sálou a Krušnými horami. Na tomto území vytvořily poměrně mocnou říši, o níž jsou první zprávy v pramenech kolem roku 400. K jejímu rozmachu došlo především po pádu Hunů v polovině 5. století. Roku 531 byla říše Durynků dobyta Franky a zanikla.
Durynkové postupně splynuli s ostatními německými kmeny, ovšem zůstal po nich název historické země – Durynska (ve středověku lankrabství v rámci Svaté říše římské, od roku 1990 spolková země SRN).
Literatura
- JÍRA, Josef Antonín. O keramice nordické a durynské : Předneseno na 3. archeologickém sjezdu v Boskovicích dne 1. srpna 1909. Olomouc: Pravěk, 1910. Dostupné online.
