V tomto článku se ponoříme do tématu Dyjsko-moravská niva, tématu velkého zájmu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Dyjsko-moravská niva je téma, které pokrývá širokou škálu aspektů, od jeho dopadu na společnost až po jeho dopady na každodenní životy lidí. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Dyjsko-moravská niva s cílem poskytnout širokou a úplnou vizi tohoto tématu, které je dnes tak relevantní. Je důležité porozumět důležitosti Dyjsko-moravská niva a jeho vlivu na různé aspekty našeho života, a proto se tento článek snaží poskytnout jeho komplexní a obohacující pohled.
Dyjsko-moravská niva | |
---|---|
Stát | Slovensko |
Souřadnice | 48°40′1″ s. š., 16°58′16″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dyjsko-moravská niva je geomorfologický podcelek Dolnomoravského úvalu.
Podcelek leží na dolním toku řeky Morava, od Skalice po soutok s řekou Dyje nedaleko Sekulí. Je plošně identický se slovenskou částí krajinného celku Dolnomoravský úval, který pokračuje na území Česka. Severní a západní okraj tak vymezuje státní hranice (vedena korytem řeky), jižním a jihovýchodním směrem leží Borská nížina s podcelky Dolnomoravská niva, Záhorské pláňavy, Myjavská niva a Gbelský bor. Východním směrem navazuje Chvojnická pahorkatina a její podcelek Unínská pahorkatina.
Jižní část podcelku je součástí CHKO Záhorie, z maloplošných chráněných území zde leží:
Turisticky atraktivní je zejména severní část v okolí Skalice, kde je také několik značených stezek. Kromě města jsou oblíbeným cílem turistů zejména Baťův kanál a Kostel svaté Markéty Antiochijské. Právě okolí Kopčan bylo součástí velkomoravské aglomerace Mikulčice-Valy.
Území křižuje několik významných cest. V jižní části vede dálnice D2 i železniční trať Bratislava - Břeclav, střední částí silnice I/51 a železniční trať Holíč - Hodonín a v severní části silnice II/426 a železniční trať Kúty - Sudoměřice.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dyjsko-moravská niva na slovenské Wikipedii.