Ekonomika Srbska
V tomto článku prozkoumáme vše, co souvisí s Ekonomika Srbska. Od jeho historického významu až po jeho význam v dnešní společnosti, přes jeho mnohostranné aspekty a použití. Budeme podrobně analyzovat jeho dopad v různých oblastech a také kontroverze, které v průběhu času vyvolal. Dozvíme se o názorech odborníků a zkušenostech těch, kteří její působení zažili zblízka. Ekonomika Srbska je vzrušující téma a má velký význam pro pochopení našeho světa, proto vás zveme, abyste se ponořili do této kompletní analýzy, kterou jsme pro vás připravili.
| Ekonomika Srbska | |
|---|---|
 Nový Bělehrad | |
| Měna | Srbský dinár (RSD) |
| Fiskální období | Kalendářní rok |
| Obchodní organizace | CEFTA, BSEC |
| Statistické údaje | |
| HDP | ▲ $106,537 mld. (2016, PPP) ▲$39,541 mld. (2016, Nominal) |
| Změna HDP | ▲+3,8% (Q1 2016) |
| HDP na obyvatele | ▲$14 938(2016, PPP) ▲ $5 544 (2016, Nominal) |
| HDP podle sektorů | služby: 51,1% průmysl: 38,5% zemědělství: 10,4% (2015 odhad) |
| Inflace (CPI) |  1,9 % (2015) |
| Míra chudoby | 9,2 % (2014) |
| Pracovní síla | 2,9 mil. (2015 odhad) |
| Pracovní síla podle sektorů | služby: 62,5 % zemědělství: 21,9 % průmysl: 15,6 % (2014 odhad) |
| Nezaměstnanost | 16 % (2016) |
| Zahraničí | |
| Vývoz | ▲$17,34 mld. (2015) |
| Dovoz | ▲$21,01 mld. (2015) |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | 71,5 % HDP (duben 2016, odhad) |
Srbská ekonomika je založena na různých odvětvích služeb, průmyslu a zemědělství. Na přelomu 80. a 90. let 20. století, na začátku ekonomické transformace, byl stav příznivý, avšak na hospodářství měly velmi negativní dopad ekonomické sankce OSN z let 1992 – 1995, poničení infrastruktury a průmyslu během leteckých útoků NATO v roce 1999, ale také ztráta obchodních vazeb z bývalé Jugoslávie a RVHP. Hlavní problémy ekonomiky jsou vysoká nezaměstnanost (20 % v roce 2005) a stále nedostačující ekonomické reformy.
Po svrhnutí bývalého jugoslávského federálního prezidenta Slobodana Miloševiće v říjnu 2000 zažila země zrychlení ekonomického růstu (k roku 2006 byl meziroční nárůst ekonomiky 6,3 %,) a začala se připravovat na členství v Evropské unii, která je jejím nejdůležitějším obchodním partnerem. Srbsko trpí příliš vysokým exportním deficitem a nemalým státním dluhem. Je však očekáváno několik důležitých ekonomických impulsů, které by měly rychlost růstu hospodářství znatelně zlepšit již v několika následujících letech.[kdy?] Srbsku se také někdy říká „Balkánský tygr“ (odvozeno od asijských tygrů), díky jeho nedávnému rychlému růstu. To však nemění nic na tom, že absolutní hodnoty HDP jsou stále mnohem nižší než v 90. letech.
Očekávaný HDP pro rok 2006 byl 50 688 miliard USD, což je 6771 USD na obyvatele. Růst v roce 2005 byl 6,3 %, v roce 2006 pouze 5,8 %.
Statistiky
- Nezaměstnanost podle sektoru (2005)
- Terciární: 57,9 %
- Sekundární: 25,5 %
- Primární: 16,6 %
- Celková pracovní síla: 3,22 milionů
- Celková nezaměstnanost: 20,9 %
- Průměrný příjem: $ 5713
- Státní rozpočet (2005)
- Příjmy: $ 11,45 miliard
- Náklady: $ 11,12 miliard
- Obchod (2004)
- Export: $ 3701 milionů (34,3 % nárůst)
- Import: $ 11 139,2 milionů (49,1 % nárůst)
- Obchod celkem: $ 14 820.2 milionů (31,1 % nárůst)
- Výsledek obchodu: −$ 7438,2 milionů
- Obchod (2005)
- Export: $ 4080 milionů (31,1 % nárůst)
- Import: $ 9540 milionů (4,7 % nárůst)
- Obchod celkem: $ 13 630 milionů (11,4 % nárůst)
- Výsledek obchodu: −$ 5450 milionů (snížení deficitu)
- Další statistická data
- Inflace: 13,7 % (2004), 16,5 % (2005)
- Zahraniční dluh: cca15 miliard (58,4 % HDP)
- Celkové zahraniční investice v roce 2005: $ 1,5 miliard
- Celkové zahraniční investice v roce 2006: $ 5,4 miliard
- Privatizační kupóny v roce 2005: $774 milionů
- Rezervy cizích měn: $ 12,8 milionů (konec roku 2006)
Měna
Měnou země je srbský dinár = 0,0085 euro; 0,0097 USD.[kdy?] V Kosovu se však používá euro. Centrální bankou je Národní banka Srbska.
Zahraniční vztahy
Srbsko je jedinou evropskou zemí, která má podepsané smlouvy o volném obchodu jak s Evropskou unií tak i s Ruskou federací.
Odkazy
Literatura
- Podnikání v Republice Srbsko a příležitosti v regionech Vojvodina a Šumadija. Šumperk : ROSIVA Šumperk, 2013.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Serbia na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Report for Selected Countries and Subjects . International Monetary Fund . Dostupné online.
- ↑ a b c d National Bank of Serbia . National Bank of Serbia . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f CIA . Dostupné online.
- ↑ Domácí spotřeba pohání růst ve východní Evropě. www.ebrd.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-01.
- ↑ http://www.chron.com/disp/story.mpl/ap/world/4346608.html[nedostupný zdroj]
- ↑ webrzs.stat.gov.rs . . Dostupné v archivu pořízeném dne 03-10-2009.
- ↑ Archivovaná kopie. www.srbija.sr.gov.yu . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-29.
- ↑ Podnikání v Republice Srbsko a příležitosti v regionech Vojvodina a Šumadija. Šumperk : ROSIVA Šumperk, 2013.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Srbska na Wikimedia Commons - NewBalkan.com
