Tento článek se bude věnovat tématu Ekonomika s vysokými příjmy, záležitosti, která v historii vzbudila zájem a zvědavost mnoha lidí. Ekonomika s vysokými příjmy je předmětem debat, výzkumu a úvah v různých oblastech, od vědy po populární kulturu. V tomto smyslu je vhodné ponořit se do významu a důležitosti Ekonomika s vysokými příjmy a také do jeho dopadu na současnou společnost. Prostřednictvím podrobné a kontextualizované analýzy se budeme snažit poskytnout čtenáři širokou a úplnou vizi Ekonomika s vysokými příjmy s cílem obohatit jeho znalosti a porozumění tomuto konkrétnímu tématu.
Ekonomika s vysokými příjmy je definována Světovou bankou jako země s hrubým národním produktem na obyvatele 13 845 USD v roce, nebo vyšším. Údaj se počítá pomocí Atlasovy metody.
Výraz „s vysokými příjmy“ se často zaměňuje s pojmy „první svět“ a „rozvinutá země“, technické definice těchto pojmů se však liší. Například, termín „první svět“ běžně označuje země, které byly během studené války na straně USA a NATO.
Několik institucí, jako je Central Intelligence Agency (CIA) nebo Mezinárodní měnový fond (MMF), zohledňuje při klasifikaci zemí jako „rozvinutých“ nebo „vyspělých ekonomik“ i jiné faktory než jen vysoký příjem na obyvatele. Podle OSN mohou být například některé země s vysokými příjmy také rozvojovými zeměmi. Takto klasifikovány jsou například země GCC.
Přestože je Vatikán suverénním státem, Světová banka jej podle této definice neklasifikuje.
Podle Světové banky je následujících 83 zemí (včetně teritorií) klasifikováno jako „ekonomiky s vysokými příjmy“. V závorkách je uveden rok (roky), během kterého byly takto klasifikovány; klasifikace začala v roce 1987. K fiskálnímu roku 2024 jsou vysokopříjmové ekonomiky ty, které měly v roce 2022 HND na hlavu 13 845 USD nebo více.
Rok(y), během něhož tuto klasifikaci zastávaly, jsou uvedeny v závorkách.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku World Bank high-income economy na anglické Wikipedii.