Emil Hájek
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Emil Hájek. Od jeho počátků až po jeho současnost pečlivě analyzujeme všechny aspekty související s Emil Hájek a prozkoumáme jeho dopad v různých oblastech společnosti. Prostřednictvím vyčerpávající prohlídky se budeme zabývat jejími důsledky v kultuře, ekonomice, politice a každodenním životě, odhalíme její nejdůležitější charakteristiky a možné budoucí perspektivy. S interdisciplinárním přístupem se budeme snažit hluboce porozumět důležitosti Emil Hájek v současném kontextu, zdůrazníme jeho vliv a odhalíme hlavní otázky, které vyvolává.
| Emil Hájek | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 3. března 1886 Hradec Králové |
| Úmrtí | 17. března 1974 (ve věku 88 let) Bělehrad |
| Povolání | klavírista a hudební pedagog |
| Nástroje | klavír |
| Děti | Jara Ribnikar |
| Příbuzní | Jaroslav Hájek (sourozenec) Jiří Dienstbier (vnuk z dceřiny strany) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emil Hájek (3. března 1886, Hradec Králové, Rakousko-Uhersko – 17. března 1974, Bělehrad, Jugoslávie) byl český pianista a hudební pedagog.
V roce 1908 zakončil studium na pražské konzervatoři u Josefa Jiránka, kompozici studoval u Antonína Dvořáka. V letech 1909–1921 byl profesorem klavírní a komorní hudby v Saratově, v letech 1918–1921 byl také rektorem saratovské konzervatoře. Ve 20. letech 20. století koncertoval společně s Janem Kubelíkem. Ten ho doporučil jugoslávskému králi Alexandrovi, který hledal osobnost, jež by vedla v Bělehradě hudební akademii. Roku 1929 se stal ředitelem Hudební akademie Stanković (Muzička škola Stanković), kterou přeměnil na konzervatoř. Od založení Hudební akademie (Muzička akademija) v roce 1937 až do odchodu do důchodu byl šéfem její klavírní katedry. Byl také prvním prezidentem Srbské společnosti hudebních umělců.
Rodina
Jeho dcera Jara Ribnikarová (1912–2007) byla česko-srbskou spisovatelkou a účastnicí protinacistického odboje. Vedla během války jugoslávský Červený kříž. Spolu s manželem Vladislavem Ribnikarem, pozdějším jugoslávským ministrem informací, působili během války v Titově štábu. Druhá dcera se provdala za primáře kladenské interny Jiřího Dienstbiera, otce budoucího československého ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera.
Jeho bratr Jaroslav byl významným houslistou a hudebním pedagogem.
Reference
- ↑ a b Dienstbier, J.: Od snění k realitě, s. 210
- ↑ Dle knihy Vuka Petroviće: Česi i njihovi potomci u Srbiji Južno od Save i Dunava, Bělehrad, Česká beseda Bělehrad, 2015, v knize p. Dienstbiera bylo nesprávně uvedeno, že Hájek byl ředitelem Akademie
- ↑ Všechna ti čest, člověče
- ↑ Archivovaná kopie. www.ceskyhudebnislovnik.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-17.
