Dnes je Emil Rabending téma, které vzbuzuje velký zájem v různých oblastech. Jak v dnešní společnosti, tak v profesionální oblasti, Emil Rabending převzal relevantní roli díky svému dopadu na náš každodenní život. Od svých počátků až po dnešní vývoj se Emil Rabending podařilo upoutat pozornost lidí všech věkových kategorií a nadále vyvolává debaty a diskuse na různých fórech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Emil Rabending, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a možný budoucí vývoj.
Emil Rabending | |
---|---|
Narození | 1823 Erfurt |
Úmrtí | 1886 (ve věku 62–63 let) Frankfurt nad Mohanem |
Povolání | fotograf |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Emil Rabending (1823 Erfurt – 1886 Frankfurt nad Mohanem) byl rakousko-uherský fotograf, známý svými portréty významných osobností. Ve své době patřil k nejvýznamnějším vídeňským fotografům společně s Josefem Löwym a Ludwigem a Victorem Angererovými.
Na svých portrétních snímcích zavedl v roce 1867 úpravy „do ztracena“, při které vymaskoval okolí postavy, aby se pozornost diváka soustředila na portrétovaného. Snímek působil částečně výtvarným dojmem a připomínal grafiku. Kolem roku 1870 byla tato úprava ve fotoateliérech celkem výjimečná a až později se používala více, například také pražským studiem J. F. Langhans.
Portrétoval některé příslušníky císařské rodiny, u nichž malířským pojetím zvýraznil jejich ušlechtilost. Fotografoval ještě takové osobnosti, jako byla například Alžběta Bavorská, ministr Joseph Philippovich von Philippsberg, korunní princ Rudolf, klavíristka Clara Schumann nebo herečka Charlotte Wolter.