Endosperm je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku vyvolal intenzivní diskusi a vyvolal velký zájem jak mezi odborníky, tak mezi širokou populací. V průběhu let se Endosperm vyvíjel a nabýval různých forem a přizpůsoboval se společenským, politickým a technologickým změnám. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Endosperm na naše životy, analyzujeme jeho mnohé aspekty a zamyslíme se nad jeho významem v současné společnosti.
Endosperm neboli vnitřní živné pletivo je vnitřní část semene většiny krytosemenných rostlin, která se rozvíjí po oplození vajíčka. Obklopuje embryo a vyživuje ho především sacharidem škrobem, méně už rostlinným olejem a proteiny. Kromě endospermu se na výživě podílí i perisperm, který leží ve vnější části semene.
Endosperm vzniká při tzv. dvojitém oplození, které je pro krytosemenné rostliny typické. Jedna ze spermatických buněk splývá s diploidním centrálním jádrem zralého zárodečného vaku, čímž vzniká (nejčastěji triploidní) buňka živného pletiva. Někdy je však živné pletivo diploidní (u pupalek) nebo polyploidní (např. u řebčíku).
Zpočátku bývá endosperm kapalný a sladký (například „mléko“ v kukuřicích), ale jak semeno zraje, endosperm tuhne a jednodušší cukry se mění na škrob. Někdy však se zráním endosperm zaniká nebo zakrňuje (fazol obecný) a vyživovací funkci přejímají zdužnatělé děložní lístky.[zdroj?] Endosperm je zcela redukován u vstavačovitých a kotvicovitých rostlin, kde funkci přebírají haustoria.
Podle způsobu dělení oplozeného jádra zralého zárodečného vaku (primární endospermové buňky) je možné rozlišit tři typy endospermu:
Endosperm je důležitou součástí potravy ve výživě člověka a mnoha dalších organismů. Je například základem obilky pšenice, která se mele na mouku a z ječmene se zase vyrábí pivo. Dalšími příklady může být kokosová dužina, popcorn či banán.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Endosperm na anglické Wikipedii.