V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Estakáda. Od svých počátků až po svou relevanci dnes je Estakáda tématem zájmu v různých oblastech. V průběhu historie Estakáda prokázal svůj vliv ve společnosti, kultuře, technologii, politice a mnoha dalších oblastech. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme různé perspektivy a přístupy, které se kolem Estakáda objevily, a také její dopad na každodenní život. Tento článek se snaží poskytnout komplexní pohled na Estakáda a poskytuje relevantní a aktualizované informace pro ty, kteří mají zájem rozšířit své znalosti o tomto tématu.
Estakáda je typ mostu, komunikační těleso nesené pilíři. Na rozdíl od těch mostů, jejichž účelem je překlenout údolí, řeku apod., se estakády staví tam, kde by vzhledem k profilu terénu bylo nemožné nebo příliš nákladné zbudovat pozemní komunikaci,[zdroj?] v husté zástavbě pro překlenutí vzdálenosti bez úrovňového křížení, za účelem oddělení dopravní trasy od okolní krajiny[zdroj?] nebo zvýšení komunikace nad záplavovou oblast.
V češtině 19. století a první poloviny 20. století se výraz estakáda používal v původním významu francouzského estacade. Rozuměla se jím stavba vybíhající do moře, zpravidla dřevěná, na dřevěných pilotách. Obdobný význam jako v 19. století estakáda má nyní v češtině molo.
Od druhé poloviny 20. století slouží slovo estakáda v češtině zejména pro komunikační tělesa na pilířích (např. vysočanská estakáda, výstupní barrandovská estakáda, lahovická estakáda). V některých jazycích došlo k obdobnému posunu významu, ale např. němčina si vytvořila výraz Hochstraße. V některých zemích a jazycích se pro takové stavby používá místní varianta slova viadukt, to se však v češtině používá pro kamenné obloukové mosty, nejčastěji železniční, a to nejen pro dlouhé inundační, ale i pro malé jednoobloukové podjezdy.