V současném světě získal Eurasijský ekonomický svaz neobvyklý význam, který ovlivnil různé aspekty společnosti. Od svého vzniku Eurasijský ekonomický svaz vyvolal debaty, kontroverze a významné změny v různých oblastech, od kultury po ekonomiku. Jeho vliv se rozšířil po celém světě a přitahuje pozornost odborníků, výzkumníků i široké veřejnosti. V tomto článku prozkoumáme dopad Eurasijský ekonomický svaz na dnešní společnost, analyzujeme jeho důsledky a zamyslíme se nad jeho rolí v moderním světě.
Eurasijská ekonomická unie | |
---|---|
Vlajka EAHU | |
Členské státy | |
Zkratka | EAEU (EAHU) |
Vznik |
|
Sídlo |
|
Úřední jazyk | arménština, běloruština, kazaština, kyrgyzština, ruština |
Členové |
|
Nejvyšší rada | prezidenti |
Mezivládní rada | předsedové vlád |
Rada komise | místopředsedové vlád |
Kolegium komise | Viktor Christěnko |
Oficiální web | eaeunion |
Poznámky | Rozloha: 20 007 860 km² (1. na světě) Obyvatelstvo: 169 669 400 (2013) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eurasijská ekonomická unie (zkratka EAEU), případně též Eurasijský hospodářský svaz (EAHU), zkracováno Eurasijská unie (EEU), je ekonomická unie sdružující Bělorusko, Ruskou federaci, Kazachstán, Arménii a Kyrgyzstán. Dohoda o vzniku unie, jejíž účelem je přispívat k užší integraci členských zemí, byla podepsána dne 29. května 2014 v Astaně prezidenty tří států – Ruska, Běloruska a Kazachstánu, přičemž v říjnu se připojila i Arménie. V platnost dokument vstoupil 1. ledna 2015. Dohoda o vstupu Arménie vstoupila v platnost o den později, tedy 2. ledna. Dohoda Kyrgyzstánu vstoupila v platnost 6. srpna 2015.
EAHU vznikala postupně na základě mezinárodních smluv, jako například Úmluva o založení Eurasijské celní unie, či Úmluva o založení Eurasijského ekonomického společenství , které vedly k bližší ekonomické integraci mezi některými státy v postsovětském prostoru. Vznik Eurasijské unie dovršili prezidenti Ruské federace (Vladimir Putin), Kazachstánu (Nursultan Nazarbajev) a Běloruska (Alexandr Lukašenko) v roce 2014; Putin podle českých novinářů mimo jiné s cílem obnovit ruský vliv v postsovětském prostoru.
Namísto jednoznačného názvu "Eurasijská ekonomická unie" nebo zkratky EEU používají ČTK a některá další media nesprávné označení "Euroasijská hospodářská unie" a zkratku EAHU. Chyba je ve slově "euroasijská", které má být "eurasijská".[zdroj?]
Poprvé s návrhem na založení Eurasijského svazu přišel kazachstánský prezident Nursultan Nazarbajev v moskevském projevu v roce 1994, větší ohlas zaznamenalo ohlášení stejného plánu ruským premiérem Vladimirem Putinem v říjnu 2011. Následně 18. listopadu 2011 podepsali prezidenti Běloruska, Kazachstánu a Ruska úvodní dohodu, která počítala se založením Eurasijského ekonomického svazu do roku 2015. Projekt se inspiroval integrační snahou Evropské unie a součástí dohody už je plán na založení Eurasijské komise po vzoru Evropské komise. O vstupu do EAEU
Unie měla původně sjednotit několik postsovětských států, původně se mluvilo o Rusku, Bělorusku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Tádžikistán prohlásil, že členství v EAEU zvažuje, ale dodnes k ní nepřistoupil. Ruský premiér Medveděv také zmínil Gruzii jako možného člena, gruzínský premiér nejprve prohlásil, že studuje možnosti přistoupení k Eurasijské unii, ale později prohlásil, že hlavní strategií Gruzie je integrace s Evropskou unií.
Ruský politolog Dmitrij Orlov roku 2011 uvedl, že do Eurasijské unie by se časem mohly kromě postsovětských států připojit také státy údajně kulturně a historicky blízké jako: Finsko, Maďarsko, Česko, Bulharsko, Vietnam, Mongolsko, Kuba nebo Venezuela.
Dohoda o Eurasijské ekonomické unii byla podepsána 29. května 2014 v Astaně. Eurasijská ekonomická unie vznikla 1. ledna 2015, zakládajícími členy jsou Ruská federace, Kazachstán a Bělorusko. Dne 2. ledna 2015 se jejím členem stala Arménie a 12. srpna 2015 Kyrgyzstán.
Dohoda předpokládá postupné zřízení společného trhu s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu i pracovních sil a společnou energetickou, průmyslovou, zemědělskou a dopravní politiku.
V srpnu 2013 požádala o pozorovatelský status Ukrajina, po majdanských protestech a ruské anexi Krymu však zájem ztratila.
Dne 11. prosince 2020 získaly statut pozorovatele Uzbekistán a Kuba.
Následující státy podepsaly s Eurasijskou ekonomickou unií dohodu o vytvoření zóny volného obchodu:
O přistoupení k zóně volného obchodu EAEU jednají Čína (od roku 2015), Egypt (žádost podal 27. května 2015), Indie (od června 2017), Izrael, Mongolsko (od roku 2016) a Thajsko (od roku 2016).
Eurasijská ekonomická unie má podle dohody z 18. listopadu 2011 tyto orgány:
Nejvyšší eurasijská ekonomická rada (Высший евразийский экономический совет) je nejvyšším orgánem svazu, skládá se z prezidentů členských zemí.
Druhým nejvyšším orgánem je Eurasijská mezivládní rada sestávající z premiérů členských zemí.
Stálým orgánem svazu je Eurasijská ekonomická komise se sídlem v Moskvě, která se skladá z Rady EEC a z Kolegia EEC. Předsedou Kolegia EEC je bývalý běloruský premiér Michail Mjasnikovič.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurasian Union na anglické Wikipedii.