V dnešním světě se Eva Šormová stal relevantním problémem, který významně ovlivňuje různé oblasti společnosti. S nárůstem globalizace a propojením mezi kulturami získává Eva Šormová stále větší význam a vyvolává debaty a úvahy, které přesahují hranice a obory. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Eva Šormová, analyzujeme jeho dnešní dopad a zamyslíme se nad jeho vlivem v budoucnosti. Z široké a interdisciplinární perspektivy se ponoříme do historických, sociálních, politických a kulturních aspektů Eva Šormová s cílem porozumět jeho složitosti a jeho důsledkům v současném světě.
Eva Šormová | |
---|---|
Narození | 30. května 1944 Český Brod |
Úmrtí | 10. prosince 2017 (ve věku 73 let) Praha |
Povolání | historička a teatroložka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Eva Šormová (30. května 1944 Český Brod – 10. prosince 2017 Praha) byla česká historička a teatroložka.
Po střední škole v Českém Brodě byla přijata v r. 1961 na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor divadelní věda. K jejím profesorům patřili mj. František Černý, Jan Kopecký a František Götz. Ve své seminární práci zpracované na katedře teorie a dějin divadla FF UK v roce 1964 se zabývala divadlem Větrník a Divadélkem pro 99. Absolvovala v r. 1966 (titul PhDr). Již během studií pracovala externě pro Kabinet pro studium českého divadla, kam se přihlásila na výzvu prof. Františka Černého na pomocné práce spojené s excerpcí teatrologické literatury. Po dvou letech byla přiřazena na výpomoc k Evženu Turnovskému, který koncipoval obrazovou přílohu pro první a druhý díl Dějin českého divadla a pomáhala mu dokončit poznámkový aparát k obrázkům.
Celý život se zabývala výzkumem českého divadla 20. století a posledních dvacet let také 19. století.
V roce 1967 získala v Kabinetu pro studium českého divadla Akademie věd studijní pobyt a po několika letech i stálé místo. Podílela se s Vladimírem Procházkou a dalšími spolupracovníky na slovníku Národní divadlo a jeho předchůdci (vydáno 1988), později mj. na publikaci Česká divadelní kultura 1945–1989 v datech a souvislostech (vydáno 1995). V roce 1991 se stala vedoucí oddělení.
V roce 1993 byl Kabinet pro studium českého divadla převeden z Akademie věd do Divadelního ústavu a Eva Šormová se stala vedoucím pracoviště. Zde zahájila práce na významném teatrologickém projektu – Česká divadelní encyklopedie – a stala se jeho garantem a hlavní redaktorkou. V rámci tohoto projektu také připravila svazek Česká divadla – Encyklopedie divadelních souborů.
Podílela se na mnoha skupinových projektech (zvláště lexikografických pracích, mj. Lexikon české literatury, Slovník českých spisovatelů po roce 1945) a publikovala studie např. o K. H. Hilarovi a E. F. Burianovi.
Jako editorka a redaktorka pro edici České divadlo – řada Eseje, kritiky, analýzy sestavila např. výbor z textů K. H. Hilara (Karel Hugo Hilar: O divadle), ze statí V. Tilleho (Václav Tille: Kouzelná moc divadla). Jejím poslední významnou činností byla v roce 2017 redakční práce na výboru z kritických statí a divadelních referátů J. Kodíčka (Josef Kodíček – Kritické statě)
Byla spoluzakladatelkou, redaktorkou a autorkou samizdatového časopisu Dialog . Od roku 1989 spolupracovala na přípravách založení teatrologického časopisu Divadelní revue a působila zde pak přes 20 let jako redaktorka a pozdější předsedkyně redakční rady.
Publikovala v řadě českých i zahraničních odborných teatrologických časopisech a sbornících.
Byla spoluzakladatelkou Teatrologické společnosti a členkou výboru.
Byla externí členkou Oborové komise Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně pro obor Teorie a dějiny divadla, filmu a audiovizuální techniky.