Filip Fabricius
V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Filip Fabricius. Od svých počátků až po svou relevanci dnes toto téma zaujalo miliony lidí po celém světě. V průběhu let se ukázalo, že Filip Fabricius má významný dopad na různé aspekty společnosti, kultury a každodenního života. Prostřednictvím komplexní analýzy důkladně prozkoumáme význam Filip Fabricius v různých kontextech a jeho pozici v současné krajině. Připravte se na cestu objevování a poznávání Filip Fabricius, která vás nechá beze slov.
| Filip Fabricius | |
|---|---|
 | |
| Podkomoří králové v Čechách | |
| Ve funkci: 1623 – 1631 | |
| Panovník | Ferdinand II. |
| Předchůdce | Kryštof Vratislav z Mitrovic |
| Narození | 1570 Mikulov |
| Úmrtí | 1632 (ve věku 61–62 let) Praha |
| Profese | státní úředník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Filip Fabricius (Platter) (asi 1570?, Mikulov – 18. říjen 1632, Praha) byl zaměstnanec pražské dvorské kanceláře. Při pražské defenestraci 23. května 1618 byl společně s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka a Jaroslavem Bořitou z Martinic vyhozen z okna Pražského hradu.
Život
Podle Ottova slovníku se narodil jako vnuk básníka a filosofa Jiřího Fabricia (1516–1571) v Mohelnici na Moravě, podle novější monografie J. Kiliána v Mikulově. Studoval na pražské jezuitské akademii, v roce 1588 se stal bakalářem a o rok později mistrem svobodných umění. Pracoval ve dvorské kanceláři císaře Rudolfa II. V roce 1598 se stal měšťanem Starého města a oženil se s Juditou Podráskou, dcerou bohatého obchodníka, s níž měl syna Jana Václava a dceru Ludmilu. Roku 1608 ho císař povýšil do rytířského stavu s predikátem Fabricius z Rosenfeldu a roku 1610 byl císařským sekretářem. 23. května 1618 ho představitelé stavovské opozice spolu s dalšími dvěma muži vyhodili z okna 2. patra dvorské kanceláře a několikrát po defenestrovaných vystřelili. Nezraněný Fabricius odešel do Vídně, kde podal císaři Matyášovi zprávu o událostech v Praze.
Po bitvě na Bílé Hoře císař Ferdinand II. roku 1623 Fabricia bohatě odměnil, takže mohl kupovat konfiskované statky (například panství Libáň, Kropáčova Vrutice, Řepín) a několik domů v Praze. Rovněž byl jeho predikát z Rosenfeldu rozhojněn o přídomek z Hohenfallu, neboli z Vysokého pádu, který měl připomínat jeho defenestrování. Byl také jmenován podkomořím věnných měst.
Odkazy
Reference
- ↑ KILIAN, JAN. Filip Fabricius z Rosenfeldu a Hohenfallu : život, rod a dílo defenestrovaného sekretáře. Vyd. 1. vyd. České Budějovice: Bohumír Němec-Veduta, 2005. 437 s. Dostupné online. ISBN 80-86829-09-X, ISBN 978-80-86829-09-8. OCLC 63295724 S. 111.
- ↑ a b c Ottův slovník naučný, heslo Fabricius.
- ↑ a b KILIÁN, Jan. Filip Fabricius z Rosenfeldu a Hohenfallu: Život, rod a dílo defenestrovaného sekretáře. České Budějovice: Veduta, 2005. 437 s. ISBN 80-86829-09-X.
- ↑ KILIAN, JAN. Filip Fabricius z Rosenfeldu a Hohenfallu : život, rod a dílo defenestrovaného sekretáře. Vyd. 1. vyd. České Budějovice: Bohumír Němec-Veduta, 2005. 437 s. Dostupné online. ISBN 80-86829-09-X, ISBN 978-80-86829-09-8. OCLC 63295724 S. 93.
Literatura
- KILIÁN, Jan. Filip Fabricius z Rosenfeldu a Hohenfallu: Život, rod a dílo defenestrovaného sekretáře. České Budějovice: Veduta, 2005. 437 s. ISBN 80-86829-09-X.
- Ottův slovník naučný, heslo Fabricius Platter Filip. Sv. 8, str. 990
Související články
Externí odkazy
- J. Kilián, "Filip Fabricius z Rosenfeldu a Hohenfallu: Život, rod a dílo defenestrovaného sekretáře." České Budějovice: Veduta 2005 část v pdf
Plater ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
