V současné době se František Ekert stalo tématem obecného zájmu mnoha lidí po celém světě. Jeho relevance a význam vyvolaly v dnešní společnosti velké diskuse a analýzy. Z různých úhlů pohledu zaujal František Ekert pozornost odborníků a fanoušků a stal se opakujícím se tématem v konverzacích, diskuzích a výzkumech. Ať už kvůli svému dopadu na kulturu, ekonomiku, politiku nebo na osobní úrovni, František Ekert je i nadále bodem neustálé pozornosti a studia. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam a důležitost František Ekert a také jeho dopad na moderní společnost.
František Ekert | |
---|---|
František Ekert | |
Narození | 30. října 1845 Kralovice Rakouské císařství |
Úmrtí | 20. května 1902 (ve věku 56 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | spisovatel a katolický kněz |
Nábož. vyznání | katolická církev |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Ekert (30. října 1845 Kralovice – 20. května 1902 Praha) byl katolický kněz, historik a spisovatel. Působil v Komisi pro soupis památek Prahyod jejího vzniku v roce 1883 (1884) a jako její člen spoluvytvářel první systém památkové péče v Čechách.
Ekert studoval gymnázium v Plzni a v Praze, po vysvěcení na kněze v Praze byl kaplanem kostela Matky Boží před Týnem a pak u svatého Vojtěcha na Novém Městě v Praze. Od roku 1890 byl farářem na Karlově a od roku 1892 u Panny Marie Sněžné. V letech 1888-92 učil na gymnáziu v Ječné. Psal o církevních stavitelských památkách, o českých a pražských dějinách a vydal čtyřsvazkový soubor životopisů svatých. Přispíval do Ottova souboru „Čechy“ a do Ottova slovníku naučného, psal o Valdštejnovi a o staročeské teologické terminologii u Tomáše ze Štítného. Vydal také několik cestopisů, např. o cestě do Slovinska.