František Mareš (archivář)
V tomto článku podrobně prozkoumáme František Mareš (archivář), téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha odborníků. František Mareš (archivář) je komplexní a fascinující téma, které vyvolalo velký zájem jak v akademické obci, tak v široké veřejnosti. Na několika následujících stránkách budeme analyzovat různé aspekty František Mareš (archivář), od jeho počátků až po jeho dopad na dnešní společnost. Ponoříme se do debat, výzkumů a teorií souvisejících s František Mareš (archivář) s cílem poskytnout komplexní a aktuální pohled na toto neustále se vyvíjející téma.
| František Mareš | |
|---|---|
 František Mareš | |
| Narození | 28. prosince 1850 Bavorov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 12. února 1939 (ve věku 88 let) Třeboň  Československo |
| Povolání | archivář |
| Ocenění | čestný doktorát UK |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Mareš (28. prosince 1850 Bavorov – 12. února 1939 Třeboň) byl český archivář a spisovatel z oboru historie a památkové péče.
Život
Byl synem knížecího schwarzenberského šafáře v Bavorově. Absolvoval českou školu v Netolicích a německou v Českých Budějovicích. Pak studoval na piaristickém gymnáziu v Českých Budějovicích. Po maturitě obdržel studentské místo ve Schwarzenberském paláci ve Vídni. Studoval historii na vídeňské univerzitě a současně absolvoval vojenskou službu u 28. pěšího pluku. Po praxi v třeboňském archivu se vrátil do Vídně a v letech 1874-1888 byl archivním adjunktem ve Schwarzenberském ústředním archivu. Současně pokračoval ve studiu na Ústavu pro rakouská historická studia (Institut für Österreichische Geschichtsforschung), kde byl žákem Theodora von Sickela. V té době začal rovněž uveřejňovat své práce v odborném tisku.
V roce 1887 byl vyslán českým sněmem spolu s Ferdinandem Tadrou na studijní cestu do vatikánského archivu (Archivum Secretum Vaticanum).
Po návratu z této cesty byl jmenován ředitelem schwarzenberského archivu v Třeboni. Zde působil až do roku 1924, kdy odešel do důchodu.
Zapojil se rovněž do sporů o pravost Rukopisů, kdy se – na rozdíl od svého jmenovce Františka Mareše – přiklonil k jejich odpůrcům.
Ocenění díla
- 1883 dopisujícím členem Královské české společnosti nauk (na návrh Václava Vladivoje Tomka a Josefa Emlera)
- 1891 dopisujícím členem České akademie věd a umění, kde byl členem archeologické komise.
- 1924 prvním předsedou Společnosti archivní školy
- 1925 čestný doktorát University Karlovy
Spisy
Připravil k vydání řadu pramenů, například:
- Popravčí kniha pánův z Rožmberka. Praha: František Mareš, 1878. 64 s. Dostupné online.
- Václav Březan Život Petra Voka z Rožmberka (Vácslava Březana Život Petra Voka z Rosenberka), V Praze : Museum království Českého, 1880
- České sklo : Příspěvky k dějinám jeho až do konce XVIII. století / Se zvláštním ohledem na jižní Čechy, V Praze : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1893
- Prokop Písař: Prokopa písaře novoměstského česká "Ars dictandi", Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900
- Prokop Písař: Prokopa písaře Nového Města pražského Praxis cancellariae, Praha : Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1908
- Kronika budějovská, Praha : Král. čes. společnost nauk, 1921
V rámci edice Soupis památek historických a uměleckých v království Českém provedl spolu s Janem Sedláčkem soupisy okresů:
- 1900 Třeboň, přístupné online
- 1913 Prachatice, přístupné online
- 1918 Krumlov I. Okres,
- 2018 MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu českokrumlovském. Díl II: Město Český Krumlov Svazek 1-3. Inventar der Historischen Bau- und Kunstdenkmäler im politischen Bezirk Böhmisch Krumau. Teil II: Stadt Böhmisch Krumau Bau 1-3. Ilustrace Josef Seidel, Josef Wolf. Praha: Ústav dějin umění AV ČR, 2018. 956 s. ISBN 9788086890067. (česky, německy)
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ ĎURČANSKÝ, Marek. František Mareš, 150. výročí narození. Akademický bulletin. Prosinec 2000, roč. 8, čís. 12, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Mareš, František (Philosoph). Prokopa písaře nového města Pražského praxis cancellariae . Europeana . Dostupné online.
Literatura
- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 876-877, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- ĎURČANSKÝ, Marek. František Mareš, 150. výročí narození. Akademický bulletin. Prosinec 2000, roč. 8, čís. 12, s. 5. Dostupné online.
Externí odkazy
Autor František Mareš (1850–1939) ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Mareš na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Mareš (archivář)
