V dnešním článku budeme hovořit o František Matějek, tématu, které v poslední době vyvolalo velký zájem. František Matějek je téma, které bylo předmětem debat a diskuzí v různých oblastech, ať už na akademické půdě, v politické oblasti nebo ve společnosti obecně. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů souvisejících s František Matějek, od jeho počátků až po jeho dnešní význam. Prozkoumáme různé perspektivy a názory s cílem poskytnout komplexní pohled na František Matějek a jeho dopad na společnost. Jsme si jisti, že tento článek bude velmi zajímat všechny, kteří se chtějí ponořit do složitosti František Matějek a lépe porozumět jeho důležitosti v dnešním světě.
PhDr. František Matějek, CSc. | |
---|---|
Narození | 12. srpna 1910 Studenec |
Úmrtí | 10. srpna 1997 (ve věku 86 let) Brno |
Alma mater | Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
Povolání | historik a editor |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Matějek (12. srpna 1910, Studenec u Třebíče – 10. srpna 1997, Brno) byl moravský archivář, editor a historik, který se zaměřoval především na bádání o poddanství a nevolnictví a na dějiny Moravy v průběhu třicetileté války. Patřil k předním žákům Františka Hrubého a byl jedním z představitelů pozitivistického směru v dějepisectví.
Mezi lety 1924 a 1930 studoval na reálce ve Velkém Meziříčí, následně pak v letech 1932–1936 vystudoval historii a češtinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Mezi lety 1935 a 1937 pracoval v Zemské univerzitní knihovně v Brně, následně od roku 1937 do roku 1951 pracoval v Moravském zemském archivu. Mezitím byl v letech 1944–1945 nuceně nasazen do továren v Králově Poli a v Adamově, posléze byl propuštěn z kádrových důvodů. V letech 1951–1953 pak pracoval jako pomocný dělník v továrně elektrických strojů v Brně-Židenicích. Od roku 1953 se pak mohl opět věnovat vědecké dráze a nastoupil jako vědecký pracovník do Slovanského ústavu ČSAV v Brně, tam pracoval až do roku 1963, pak do roku 1968 působil jako vědecký pracovník v Ústavu pro jazyk český ČSAV a následně mezi lety 1968 a 1972 pracoval v Historickém ústavu ČSAV.
Byl členem Moravské vlastivědné společnosti Brno a ČSAV. Věnoval se studiu moravské historie a moravských nářečí.