V dnešním světě se František Roubík stal tématem zájmu širokého spektra společnosti, protože pokrývá aspekty, které ovlivňují různé oblasti každodenního života. Od svého významu v historii až po jeho dnešní vliv, František Roubík vzbudil zájem různých sektorů a vyvolal debaty a úvahy o jeho důsledcích a důsledcích. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy k František Roubík, analyzujeme jeho důležitost v současném kontextu a jeho význam v různých disciplínách.
František Roubík | |
---|---|
Narození | 31. července 1890 Jindřichův Hradec Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 5. května 1974 (ve věku 83 let) Praha Československo |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | historik, archivář a pedagog |
Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Roubík (31. července 1890 Jindřichův Hradec – 5. května 1974 Praha) byl český historik a archivář.
Studoval v letech 1911–1919 historii a PVH na filosofické fakultě Univerzity Karlovy a poté v letech 1919–1921 na Státní archivní škole. V době studií začal pracovat v archivu v Jindřichově Hradci (černínský archiv), poté v Archivu hl. m. Prahy a do roku 1939 pracoval v archivu ministerstva vnitra. Vedle toho učil na Státní archivní škole, roku 1934 byl jmenován docentem na FF UK (pro historickou vlastivědu, kde navazoval na J. V. Šimáka), na filosofické fakultě také učil do roku 1967 paleografii novověku. V letech 1952–1959 vedl oddělení historické geografie Historického ústavu ČSAV (od roku 1953 byl v akademii členem korespondentem).
Jeho práce má velmi široký záběr, důležitými tématy byly zejména historická geografie, či historická vlastivěda, zde zejména dějiny kartografie, dále to byly sociální dějiny, dějiny správy, novověká diplomatika a paleografie.