František Skorina
V dnešním světě se František Skorina stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Od svého vzniku upoutá František Skorina pozornost různých sektorů společnosti, vyvolává debaty, protichůdné názory a neustálý zájem dozvědět se o něm více. Jeho dopad přesáhl hranice a vytvořil velké množství výzkumů a publikací, které se snaží ponořit do jeho různých aspektů. František Skorina dokázal zaujmout přední místo v mediální a politické agendě, přistupovat k němu z více úhlů pohledu a generovat nekonečné názory a pozice. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa František Skorina, prozkoumáme jeho původ, vývoj a jeho vliv na dnešní společnost.
| František Skorina | |
|---|---|
 František Skorina, autoportrét (1517) | |
| Narození | 1470 Polock |
| Úmrtí | 1541 (ve věku 54–55 let) Praha |
| Národnost | Bělorusové a Slované |
| Alma mater | Jagellonská univerzita Padovská univerzita |
| Povolání | filozof, spisovatel, překladatel, vydavatel, typograf, překladatel Bible, lékař, veřejná postava a podnikatel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Skorina, nebo Francisko Skoryna; také Doktor ʄʄrantiʃʃek Ruʃs skorýn ʃ polocʒko, nebo Francyšak Skaryna, bělorusky Францішак Скарына, rusky Франциск Лукич Скорина; (1470 Polock, Litevské velkoknížectví – okolo 1551, Praha; uvádějí se rovněž roky: 1485–1540) byl běloruský humanista, lékař a roku 1517 první překladatel a vydavatel bible v církevně slovanském jazyce, který také kodifikoval staroběloruštinu.
Život a působení
Skorina pocházel z obchodnické rodiny v tehdy litevském Polocku, roku 1504 získal na Jagellonské univerzitě v Krakově titul bakaláře a roku 1512 titul doktora medicíny na univerzitě v Padově. Roku 1517 začal v Praze vydávat vlastní překlady bible do staroběloruštiny, lidového jazyka svého rodiště. Překlady doprovázel vlastními komentáři. Jako jeden z prvních tiskl v cyrilské abecedě. Po Žaltáři vydal do roku 1521 dalších 20 biblických knih s vlastními úvody a poznámkami a vlastní cestopis. Roku 1522 odešel do Vilniusu (Litva), kde zřídil první tiskárnu na tomto území a vytiskl Apostol. Tiskárnu však musel brzy zavřít a vrátil se do Prahy, kde působil v letech 1535–1539 jako královský zahradník Ferdinanda I. na Pražském hradě. Své knihy vyvážel patrně přes Vratislav do své vlasti, kde byly často konfiskovány a zachovaly se jen v několika exemplářích.
Odkaz
Skorinovy biblické překlady i tisky významně ovlivnily i další ruské tisky 16. století. František Skorina patří mezi zakladatele běloruské kultury.
Památky
- V letech 1990–2005 byla po něm pojmenována jedna z hlavních ulic v Minsku, než ji prezident Lukašenko nechal přejmenovat na Prospekt nezávislosti.
- Jeho jméno nese řada běloruských spolků.
- Pomníky: v Minsku, v Praze na Hradčanech v Jelení ulici bronzový pomník od Eduarda Astafjeva.
- Pamětní desky v Praze:
- na budově Klementina.
- na Staroměstském náměstí.
Odkazy
Reference
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Skorina, František. Sv. 23, str. 288.
- Francisco Skoryna v díle českých slavistů. Sborník statí k 500. výročí narození běloruského humanisty. Slovanská knihovna Praha 1992, stran 527.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Skorina na Wikimedia Commons - (anglicky) Skaryna, Francysk na Artnet library
- (anglicky) Francysk Skaryna, the Martin Luther of Belarus // The Economist
