V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět František Stupka, téma, které zaujalo odborníky i fandy. Od svého vzniku až po svůj dopad na moderní společnost hraje František Stupka zásadní roli v různých aspektech našich životů. V tomto článku budeme podrobně zkoumat různé aspekty František Stupka, od jeho historické relevance až po budoucí důsledky. Připravte se ponořit se do vzrušující cesty historií, kulturou a významem František Stupka v dnešním světě.
František Stupka | |
---|---|
František Stupka, 1928 | |
Základní informace | |
Narození | 18. ledna 1879 Tedražice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. listopadu 1965 (ve věku 86 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | dirigent, houslista, pedagog |
Nástroje | housle |
Ocenění | zasloužilý umělec (1954) Řád práce (1964) národní umělec (1965) |
Příbuzní |
|
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Stupka (18. ledna 1879, Tedražice – 24. listopadu 1965, Praha) byl český dirigent, houslista a pedagog.
František Stupka se narodil v malé pošumavské vesnici Tedražice u Sušice jako nejstarší ze třinácti dětí Jakuba Stupky, lidového muzikanta, hráče na křídlovku v cirkusovém orchestru a továrního dělníka. Dětství trávil u příbuzných v Nalžovských Horách, kde se naučil základům hry na housle. Od roku 1888 bydlel s rodiči v rakouském městě Steyr. Pokračoval v hudební výuce a po čtyřech letech se stal členem městské kapely, v níž hrával na housle a činely. Vyučil se kovářem, ale chtěl se raději věnovat hudbě, a proto si v roce 1895 podal přihlášku na Pražskou konzervatoř. Byl přijat do houslové třídy a od třetího ročníku byl žákem Otakara Ševčíka. Konzervatoř absolvoval v roce 1901.
Od roku 1902 vyučoval na hudební škole v Oděse. Když byla v roce 1913 povýšena na konzervatoř, byl jmenován profesorem houslové třídy. Založil smyčcové kvarteto ve složení Jaroslav Kocian, František Stupka, Josef Perman a Ladislav Zelenka, které dosáhlo velké úspěchy i v jiných ruských městech. Podílel se také na založení Oděsské filharmonie a působil i jako dirigent.
V roce 1919 byl angažován jako druhý dirigent České filharmonie, spolupracovník Václava Talicha. V letech 1925–1931 zároveň vyučoval na Pražské konzervatoři hře na violu a občas hrával jako druhý violista na koncertech Českého kvarteta. V České filharmonii aktivně působil do roku 1939, během válečných let se stáhl do ústraní.
V roce 1946 byl vyzván, aby pomohl překonat potíže, se kterými se potýkala nově založená Moravská filharmonie v Olomouci. František Stupka přijal a v letech 1946–1956 byl hlavním dirigentem a uměleckým ředitelem tohoto souboru, který se pod jeho vedením stabilizoval a umělecky zkvalitnil. Interpret zvláště děl Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Petra Iljiče Čajkovského. V té době od roku 1947 do roku 1951 také působil jako profesor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.Od roku 1956 byl zvláštním poradcem České filharmonie pro otázky umělecké. Jako hostující dirigent František Stupka příležitostně vystupoval s různými hudebními tělesy i po odchodu do důchodu. Poslední koncert s Moravskou filharmonií řídil v září 1965.
Zemřel 24. listopadu 1965. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově, hrob č. 11-69. Bronzová busta je dílem sochaře Karla Otáhala.
V Olomouci a v Praze 7, Holešovicích jsou ulice, které nesou jeho jméno – Stupkova. Na domě v Praze 7, Osadní ulici, kde František Stupka bydlel, je instalována pamětní deska. František Stupka se celý život rád vracel do rodného kraje a podporoval hudební život regionu. V roce 1965 mu město Sušice udělilo čestné občanství, jeho jméno nese umělecká škola a na náměstí je umístěna pamětní deska s bronzovým reliéfem.