V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa František Václav Pštross, tématu, které v historii upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svých počátků až do současnosti je František Václav Pštross předmětem studia, debat a zájmu odborníků a fanoušků. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty František Václav Pštross, jeho dopad na společnost a různé perspektivy, které se kolem něj vyvinuly. František Václav Pštross je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a které si zaslouží hloubkovou analýzu.
František Václav Pštross | |
---|---|
František Václav Pštross | |
Narození | 14. března 1823 Praha-Nové Město) Rakouské císařství |
Úmrtí | 12. června 1863 (ve věku 40 let) Praha-Nové Město) Rakouské císařství |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | politik, podnikatel a podnikatel |
Děti | Jaroslav Pštross |
Rodiče | František Pštross |
Příbuzní | Anna Pštrossová-Kupková (snacha) |
Funkce | primátor hlavního města Prahy (1861–1863) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Václav Pštross (14. března 1823, Praha – 12. června 1863, tamtéž) byl český podnikatel a politik, purkmistr Prahy od roku 1861 až do své smrti.
Byl synem koželuha a známého pražského komunálního politika Františka Pštrosse. Vystudoval piaristické gymnázium a od roku 1842 se zapojil do rodinného podniku. 30. srpna 1845 se oženil s Karolínou Feiglovou, dcerou truhláře, a měl s ní šest dětí; jeho manželka ale roku 1854 zemřela.
Roku 1848 byl zvolen do pražského zastupitelstva, brzy ale musel z funkce odstoupit kvůli nízkému věku (nebylo mu ještě 30 let).
V roce 1852 absolvoval studijní cestu po západní Evropě a po návratu založil na Novém Městě továrnu na zpracování kůží. Roku 1850 se stal členem obchodní a průmyslové komory v Praze, roku 1856 místopředsedou a nakonec 1858 předsedou. Tuto funkci zastával jen asi rok, ale i poté zůstal aktivním členem vedení komory. Získal si velký respekt zejména u řemeslníků, jejichž zájmy prosazoval.
V městských volbách roku 1861 zvítězili čeští liberálové, čímž skončilo období německé nadvlády nad Prahou, a Pštross byl zvolen purkmistrem. Za jeho působení byla čeština uzákoněna jako jednací řeč radnice, hlavní vyučovací jazyk pražských škol a dobrá znalost češtiny se stala podmínkou pro přijetí zaměstnanců radnice. Pražská radnice se tak stala hlavním neoficiálním reprezentantem českých národních snah. S jeho přičiněním byla roku 1863 založena Vyšší dívčí škola a do městských škol se zavedla čeština. Roku 1862 zahájilo činnost Prozatímní divadlo Modernizačním snahám ale padla za oběť historická Krocínova kašna na Staroměstském náměstí.
František Václav Pštross zemřel v úřadě na zánět mozkových blan ve věku 40 let. Je po něm pojmenována Pštrossova ulice v Praze, v níž se narodil.
Purkmistr Prahy | ||
---|---|---|
Předchůdce: Václav Vaňka z Rodlova |
1861–1863 František Václav Pštross |
Nástupce: Václav Bělský |