V dnešním světě je František de Paula Széchényi téma velkého významu a zájmu širokého publika. Od svého vzniku až po dopad na společnost byl František de Paula Széchényi předmětem studia a debat v různých oblastech. Postupem času se František de Paula Széchényi vyvíjel a přizpůsoboval změnám a udržoval si svůj vliv na různé aspekty každodenního života. V tomto článku prozkoumáme důležitost František de Paula Széchényi, analyzujeme jeho různé dimenze a jeho význam v současném světě. Prostřednictvím komplexní analýzy se budeme snažit lépe porozumět důležitosti František de Paula Széchényi a jeho vlivu na naši společnost.
František de Paula hrabě Széchényi | |
---|---|
Narození | 28. dubna 1754 nebo 29. dubna 1754 Fertőszéplak |
Úmrtí | 13. prosince 1820 (ve věku 66 let) Vídeň |
Alma mater | Tereziánská akademie ve Vídni |
Povolání | politik |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna (1808) |
Politická strana | politik před vznikem politických stran |
Choť | Juliana Marie Festeticsová |
Děti | Štěpán Széchenyi Žofie Zichyová z Vásonykeő Františka Batthyányová Ludvík Maria Széchényi Pavel hrabě Széchényi |
Rodiče | Zikmund Széchényi a Marie Széchenyiová |
Příbuzní | Otto Jiří Széchenyi a Béla Štěpán Széchenyi (vnoučata) |
Funkce | lord-lieutenant of Tolna County (1785–1786) župan (lord lieutenant of Baranya County, Šomoď, Sremská župa, Virovitická župa a Pécs; 1785–1786) lord-lieutenant of Zala County (1798–1811) lord-lieutenant of Vas County (1807–1811) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František hrabě Széchényi (maďarsky Széchényi Ferenc, 29. dubna 1754, Fertőszéplak – 13. prosince 1820, Vídeň) byl významný člen uherského šlechtického rodu Széchenyiů, učenec a filantrop.
Narodil se jako František de Paula Jan Josef hrabě Széchényi ze Sárvár-Felsövidéku, syn Zikmunda Széchényiho (1720–1769) a jeho manželky Marie, rozené hraběnky Czirákyové (1724–1787). Studoval na vídeňské Tereziánské akademii a vstoupil do státních služeb, v letech 1783–1785 byl zástupcem chorvatského bána Františka Esterházyho z Galanty. Za vlády Josefa II. opustil státní službu, ale zůstal přední osobností maďarského osvícenství a vzestupu uherského nacionalismu. Stál u zrodu Maďarské národní knihovny a Národního muzea v Budapešti. Knihovna je po něm pojmenována Széchényiho národní knihovna.
Udržoval kontakty s řadou představitelů osvícenské šlechty v Čechách (Šternberkové, Kinští, Valdštejnové, Chotkové), s nimiž byl také v příbuzenských poměrech. V Čechách pobýval delší dobu v letech 1794–1795, z této doby jsou doloženy kontakty a korespondence s Josefem Dobrovským. Do Čech zajížděl i později, v roce 1799 pobýval na zámku Malá Skála u své sestry Anny Barbory, provdané Desfoursové.
Od roku 1798 zastával funkci nejvyššího komořího Uherského království a v roce 1808 obdržel Řád zlatého rouna.
Po roce 1810 žil trvale ve Vídni, kde vedl vyhlášený společenský salón.
Hrabě František de Paula Széchényi zemřel 13. prosince 1820 ve Vídni.
František Széchenyi byl od roku 1777 ženatý s hraběnkou Julianou Marií Festeticsovou (1753–1824), s níž měl šest dětí:
Předchůdce: František Fauszty |
chorvatský bán 1783–1785 |
Nástupce: František Baláž z Gyarmatu |