Franz Siegmund
V článku Franz Siegmund se budeme věnovat relevantnímu tématu, které vyvolalo velký zájem v současné společnosti. S multidisciplinárním přístupem budeme studovat různé aspekty související s Franz Siegmund a analyzovat jeho dopad v různých oblastech. V tomto smyslu prozkoumáme různé perspektivy, které existují kolem Franz Siegmund, poskytneme nové úvahy a obohatíme debatu na toto téma. Kromě toho se zaměříme na historické, kulturní, sociální a vědecké aspekty s cílem nabídnout ucelenou vizi o Franz Siegmund a jeho relevanci dnes.
| Franz Siegmund | |
|---|---|
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – 1869 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1879 – 1883 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (Klub liberálů – staroněmci) |
| Narození | 9. dubna 1823 Liberec  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. září 1900 (ve věku 77 let) Liberec  Rakousko-Uhersko |
| Rodiče | Wilhelm Siegmund starší otec |
| Děti | Franz Siegmund mladší syn Ernst Siegmund syn |
| Příbuzní | Franz Florian Siegmund strýc Wilhelm Siegmund mladší bratr |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Franz Siegmund (9. dubna 1823 Liberec – 11. září 1900 Liberec) byl rakouský a český průmyslový podnikatel německé národnosti a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Biografie
Pocházel z rozvětvené podnikatelské rodiny. Jeho otec Wilhelm Siegmund starší byl továrníkem, stejně jako strýc Franz Florian Siegmund nebo bratr Wilhelm Siegmund mladší. Franz Siegmund se okolo roku 1840 stal podílníkem v otcově textilní továrně v Liberci a Frýdlantu. Roku 1864 zcela podnik převzal do svého vedení a rozšířil ho. Angažoval se v hospodářském rozvoji Liberecka. V letech 1858–1869 byl viceprezidentem a pak v období let 1869–1882 po jednomyslném zvolení i prezidentem liberecké obchodní a živnostenské komory. Zasazoval se o výstavbu železniční trati z Liberce přes Frýdlant do Německa a společně s dalším regionálním velkopodnikatelem Johannem Liebiegem iniciovali zbudování trati Pardubice - Liberec, zasedal pak v její správní radě, stejně jako ve správních radách dalších železničních společností. Roku 1867 se podílel na založení pojišťovny Concordia a roku 1872 městské Liberecké banky. Měl také podíl na vzniku a provozu Společnosti libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích počátkem 70. let 19. století.
Angažoval se ve veřejném životě. Od konce 50. let do roku 1864 zasedal v obecním zastupitelstvu v Liberci. V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Roku 1864 byl dodatečně zvolen na Český zemský sněm. V řádných zemských volbách v lednu 1867 byl na Český zemský sněm zvolen v městské kurii (obvod Liberec). V krátce poté vypsaných zemských volbách v březnu 1867 v tomto obvodu mandát obhájil. Na mandát rezignoval před zářím 1869.
Později zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen ve volbách roku 1879 za kurii obchodních a živnostenských komor v Liberci. Rezignaci na mandát oznámil na schůzi 4. prosince 1883.
Profiloval se jako německý liberál (tzv. Ústavní strana). Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).
Zasedal v porotě pro Světovou výstavu ve Vídni roku 1873. V témže roce byl povýšen do šlechtického stavu.
Podnikáním se zabývali i jeho synové Franz Siegmund mladší a Ernst Siegmund.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Liberec
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Liberec
- ↑ a b c d e f g h Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: , 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Siegmund, Franz d. Ä. von (1823-1900), Industrieller und Politiker, s. 246. (německy)
- ↑ Sterbefälle. Bohemia. Září 1900, roč. 73, čís. 252, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Historie . pivo-konrad.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-11.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/001schuz/s001001.htm
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
