Fykobiliny
V dnešním článku se ponoříme do vzrušujícího světa Fykobiliny. Ať už je váš zájem o toto téma jakýkoli, ať už kvůli jeho historickému významu, jeho dopadu na současnou společnost nebo jeho vlivu na různé oblasti studia, jsme si jisti, že najdete fascinující informace. Budeme se zabývat klíčovými aspekty Fykobiliny, od jeho vzniku až po jeho vývoj v průběhu let, kromě analýzy jeho důležitosti dnes. Nezáleží na tom, zda jste odborníkem na Fykobiliny nebo teprve začínáte, tento článek má pro každého něco. Připravte se objevit vše, co potřebujete vědět o Fykobiliny!
Fykobiliny jsou fotosyntetická barviva sloužící jako přenašeči světelné energie ke chlorofylu a. Vyskytují se zejména u zástupců sinic, skrytěnek, rozsivek, hnědých řas, ruduch a krásnooček. Fykobiliny tvoří na povrchu thylakoidů jisté anténové struktury nazývané fykobilizomy. Do této skupiny fotosyntetických pigmentů patří:
- Fykocyanin (modrý)
- Fykoerythrin (červený)
- Allofykocyanin (modrý a spíše vzácnější)
Vlastnosti
Fykobiliny jsou obecně barviva podobná svou stavbou žlučovým barvivům vznikajícím u živočichů rozkladem hemu. Mají totiž také tetrapyrrolovou strukturu, ta je ale lineární. Na rozdíl od např. hemoglobinu, krevního barviva obratlovců, na tomto tetrapyrolu není přítomen žádný atom kovu; tvoří však komplexy s proteiny, které se tedy označují jako fykobiliproteiny.
Odkazy
Reference
- ↑ a b NOVÁČEK, František. Fytochemické základy botaniky. Olomouc: Fontána ISBN 978-80-7336-457-1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fykobiliny na Wikimedia Commons
