V tomto článku se ponoříme do Skrytěnky, což je dnes velmi důležité téma. Skrytěnky je předmětem zájmu a diskusí již dlouhou dobu a jeho význam v různých oblastech stále roste. Od svého dopadu na každodenní život až po vliv v profesní a akademické oblasti hraje Skrytěnky v naší společnosti zásadní roli. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy Skrytěnky, analyzujeme jeho vývoj v čase, jeho důsledky v různých kontextech a různé názory, které na něj existují.
Skrytěnky | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Doména | Eukaryota |
Říše | Cryptista (superskupina) |
Kmen | Cryptista |
Podkmen | Rollomonadia |
Nadtřída | Cryptomonada |
Třída | Cryptophyceae |
Řád | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Skrytěnky, též kryptomonády (Cryptophyta, Cryptomonada), jsou jednobuněční eukaryotičtí bičíkovci. Dříve byli řazení do říše Chromista nebo považovaní za eukaryota incertae sedis. Podle nových fylogenetických studií z roku 2019 tvoří spolu s taxony Katablepharida a Palpitomonas samostatnou superskupinu s názvem Cryptista. V roce 2022 byl pro skupinu Cryptista jí sesterský rod Microheliella navržen taxon Pancryptista, který je sesterský rostlinám (Archaeplastida).
Žijí v sladké i slané vodě, v ČR se objevují již časně zjara, kdy se ještě ostatní fytoplankton nestačil pomnožit. V antarktických jezerech mohou tvořit velkou část biomasy; stejně jako v hlubinných oligotrofních jezerech. Známo je celkem asi 20 rodů s 200 druhy.
Skrytěnky jsou drobní protisté s dvěma bičíky, jedním kratším a druhým delším. Jsou sice obvykle autotrofní – získávají organické látky fotosyntézou – ale na druhou stranu se mnohé druhy vyživují i heterotrofně pomocí fagocytózy a osmotrofie. K fotosyntéze jim slouží chloroplasty vzniklé sekundární endosymbiózou (pohlcením) jisté ruduchy. Uvnitř chloroplastů bývá pyrenoid a někdy i stigma; navíc jako zbytek po endosymbióze i nukleomorf, čily zakrnělý genom oné červené řasy. Obsahují fotosyntetická barviva chlorofyl a c2, karoteny, xanthofyl alloxanthin a fykobiliny (fykoerythrin nebo fykocyanin). Zásobní látkou je škrob a oleje uložené v cytoplazmě. Rozmnožují se hlavně nepohlavně (dělením buněk), bylo však popsáno i pohlavní rozmnožování.
Některé skrytěnky produkují toxiny, byly zaznamenány i otravy ryb přičítané druhu Cyanomonas americana.
Do dříve monotypického kmene Cryptophyta s jedinou třídou Cryptophyceae či do jeho těsné blízkosti byly v poslední době na základě fylogenetických analýz přiřazeny nové skupiny eukaryotních organismů (goniomonády, katablefaridy, palpitomonády, pikomonády, telonemidi a část slunivek (Endohelea)), což si vyžádalo několikerou změnu systému. Protože takto rozšířený kmen již neobsahuje pouze fotoautotrofní organismy, nedoporučuje Thomas Cavalier-Smith používat dosavadní jméno Cryptophyta a navrhuje namísto toho název Cryptista.