V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Gabriel von Jessernigg, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a jeho vliv na dnešní společnost. Od svých počátků až po současnost hraje Gabriel von Jessernigg zásadní roli v každodenním životě lidí a je předmětem zájmu a debat v mnoha oblastech. Prostřednictvím hloubkové a podrobné analýzy prozkoumáme klíčové aspekty, díky nimž je Gabriel von Jessernigg relevantním tématem hodným studia. Tento článek si klade za cíl nabídnout ucelenou a kompletní vizi Gabriel von Jessernigg s cílem poskytnout širší a obohacující porozumění tomuto tématu, od jeho důsledků v kultuře a historii až po jeho spojení s technologií a současnými událostmi.
Gabriel von Jessernigg | |
---|---|
Gabriel von Jessernigg, pomník v Klagenfurtu | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1867 – 1878 | |
Poslanec Korutanského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1861 – ??? | |
Starosta Klagenfurtu | |
Ve funkci: 1861 – 1865 | |
Předchůdce | Ferdinand Hauser |
Nástupce | Leopold Nagel |
Ve funkci: 1870 – 1887 | |
Předchůdce | Leopold Nagel |
Nástupce | Franz Erwein |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana |
Narození | 27. března 1818 Klagenfurt Rakouské císařství |
Úmrtí | 31. května 1887 Klagenfurt Rakousko-Uhersko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gabriel von Jessernigg, též Jessernig (27. března 1818 Klagenfurt – 31. května 1887 Klagenfurt), byl rakouský podnikatel a politik z Korutan, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a starosta Klagenfurtu.
Vystudoval práva, ale pak působil jako obchodník. Byl veřejně a politicky aktivní. V letech 1861–1865 a 1870–1887 byl starostou rodného Klagenfurtu, který za jeho úřadování prodělal značný rozvoj.
Zapojil se i do vysoké politiky. Roku 1861 byl zvolen na Korutanský zemský sněm za městskou kurii, obvod Klagenfurt. Roku 1867 mandát v zemském sněmu obhájil, nyní za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Klagenfurt. Zemský sněm ho 23. února 1867 zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii měst a průmyslových míst a obchodních a živnostenských komor v Korutanech. Opětovně ho zemský sněm do Říšské rady delegoval roku 1870 a roku 1871. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, nyní za kurii městskou, obvod Klagenfurt. Rezignace byla oznámena dopisem 24. prosince 1878. Politicky je roku 1867 popisován jako uměřený dualista. Byl členem liberálního klubu na Říšské radě (tzv. Ústavní strana).
Po jistou dobu zastával i post náměstka zemského hejtmana, přičemž po jistou dobu kvůli nemoci Johanna Stiegera fakticky působil jako zemský hejtman. V roce 1875 byl povýšen do šlechtického stavu.